PŘIPOMŃKY K NÁVRHU NOVELY ZÁKONA O MYSLIVOSTI č. 449/2001
dle článku ze světa myslivosti 4/2016 pro MZE Ing. Martina Žižku Ph.D
Připomínky podávám pouze za svoji osobu
Nepožadují reakci a vysvětlení proč mé návrhy není možné akceptovat. Materiál
slouží pouze pro Vaší informaci a inspiraci.
Myslivecký hospodář
RYS ( 76 )
Český Les
Celkové hodnocení návrhu novely
1. Návrh řeší pouze důsledky nikoliv příčiny.
2. Chybí nejdůležitější bod a to je chov zvěře, jaksi v dnešním pojetí tzv.
„myslivosti“ zmizel, jedná se jen o lov.
3. Příčiny obrovských škod v polích jsou následkem špatné zemědělské politiky
v minulosti. Přechodem zemědělství na velkoplošné hospodaření a dotacemi
na pěstování rostlin pro bio výrobu, byly napáchány obrovské škody na
přírodě a ty škody jsou tak veliké, že je těžko budeme vracet. Již nikdy se
nedostaneme do stavu před likvidací všech živočichů na polích do té doby zde
žijících, drobné zvěře hmyzu, bakterií a dalších mikroorganizmů tohoto
řetězce, včetně pestrosti flóry.
4. Čili stát, který to dopustil by měl platit myslivcům za způsobenou škodu ale
ne jen jim ale i společnosti, která utrpěla nezvratnou škodu. Viz článek ze
Slovenského časopisu LOVU zdar 1,2/2016 „ Čo všetko má na svědomí
VELKOVÝROBA „
5. Následkem této dotační politiky, nahradila příroda drobnou zvěř za vyšší
druhy živočichů a to veškerou spárkatou zvěř, bohužel ztráty na ostatní
fauně i floře jsou nebývalé a nelze je vyčíslit. Škody, na těchto rostlinách
pěstovaných pro bio průmysl jsou pouhým důsledkem špatné politiky státu a
přenést odpovědnost za tyto škody pouze na myslivce je nehoráznost
6. Zákon automaticky předpokládá, že viníci škod na polích i na lesích jsou
uživatelé pozemků. Není to pravda. Přece nemůžeme předem zákonem určit
viníka, to je porušení základních lidských práv a svobod.
7. V Německu již padl rozsudek, kdy se nájemce soudil s majitelem, lépe řečeno
s organizací pracující na jeho pozemku o vysoké škody. Nájemce vyhrál
důvodem správného rozsudku byla skutečnost, že škody vznikly na plodině
pěstované pro bio průmysl. Takže precedent je na světě. Podle toho by měla
znít novela o škodách.
8. Jak je to v lesích. Tam je to podobné - monokultura smrku. Dnes již
neexistuje úživný les mající všechna rostlinná patra od porostů různých
bylin, trav keřů a okusových dřevin. Se zvěří se v lese nepočítá. Před
několika lety jsme jednali na krajské úrovni lesů, aby v lese povolili oázy pro
obživu zvěře, které by LČR ve svých plánech ponechala na starosti nájemci.
Odpověď – nepřipadá v úvahu vše co se zasadí se musí také lesnicky sklidit.
Jak jednoduché, lepší je nechat zvěř loupat a okusovat jehličí než ji
vybudovat okusové plochy. Protože zákon tyto škody nechá zaplatit nájemci.
9. LČR těží miliardy a zvěř, která je naším společným přírodním bohatstvím
obhospodařují myslivci zdarma, bez dotací a ještě za tuto službu platí
nekřesťanský nájem.. Není na tom něco špatného?
10. Dnes již neslyším než, že hlavně vysoká zvěř škodí na lese, ale proč. Co dělají
lesy s těmi miliardami, nemohou něco pustit na omezení škod samy? Je zde
mnoho možností, příkladně v tyčovinách, kde zvěř loupe nejvíce, provádět
pouze namátkový průběrný prořez špatných tyčovin, v době na počátku zimy
a v předjaří, každým rokem je to jiné, ale odborné vedení lesníků by to jistě
zvládlo. Zvěř totiž dává přednost poraženým stromkům.
11. Další možností je vybudování okusových ploch s různorodou faunou.
Mohou tam směřovat i dotační tituly.
12. Jedna z důležitých možností je vypsat dotační titul, na úhradu techniky na
výrobu biomasy z větví. Vyzkoušeno, funguje to, ovšem těch 30 tis Kč na
potřebnou techniku nám LČR neposkytly. Při našem nájmu 370 tis Kč na
870 ha nám na to nezbývá.
13. V žádném případě škody způsobené vysokou zvěří není možné vztahovat na
honitby kolem 1000 ha. Obzvláště tam, kde na rozdíl od jiných honiteb
ostatní honitby skoro nekrmí. Ať se chytí za nos ti kterých se to týká.
14.Musí se vybudovat oblasti chovu, zvětšit lesní honitby na minimálně 2000 ha,
potom by se mohlo mluvit o škodách za oblast chovu.
Poznámky k paragrafovanému znění zákona o myslivosti:
§ 32
Rozhodnutí držitele honitby o způsobu jejího využití
......
c) sdělení všem zájemcům o výši ceny, za kterou je honitba vybranému zájemci pronajímána,
stanovení maximální průměrné ceny za ha, s ohledem na výši příjmů za zvěřinu..
Při pokračování nájmu opčním právem by neměl být základem licitace minulý nájem, nýbrž nájem vypočítaný dle výnosů se zvěřiny v minulosti.
d) sdělení plného obsahu uzavřené smlouvy s vybraným nájemcem všem zájemcům.
V případě umístění dvou nebo více zájemců z řad mysliveckých spolků se sídlem v místě honitby
na prvém místě rozhodne o nájemci uživatel, který v minulosti hospodařil s nejlepšími výsledky a
má do této doby síť velmi kvalitních mysliveckých zařízení.
V případě umístění více jiných zájemců na prvém místě rozhodne o vybraném nájemci los.
Los ne, vždy se nalezne kvalitnější před méně kvalitním.
(5) Honitbu nelze rozdělit na části a v nich přenechat někomu provozování myslivosti; rovněž nelze
přenechat lov zvěře za úplatu, pokud se nejedná o poplatkový odstřel s doprovodem.
(6) Pokud je honitba pronajata mysliveckému sdružení, je toto myslivecké sdružení povinno
upřednostnit přihlášky členství podané vlastníky, popřípadě nájemci honebních pozemků této
honitby.
§ 33
Smlouva o nájmu honitby
(1) Smlouva o nájmu honitby musí být uzavřena písemně na dobu 10 let. Držitel honitby je povinen
do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy zaslat jedno její vyhotovení orgánu státní správy myslivosti.
(2) Nájemné z honitby se stanoví dohodou smluvních stran, pokud tento zákon nestanoví jinak.
Bohužel jak se tak zvaná dohoda provádí u lesů ČR, tak by se dala tato dohoda nazvat dohodou pod
nátlakem. Ber a nebo čeká venku další. Nájemní smlouva je nájemci předložena a ten nemá
možnost tak jak se říká nahoře o dohodu smluvních stran, protože přes literu nájemní smlouvy nic
nejede, nemá možnost jako rovnocenná strana změnit některé body smlouvy. Pokud honitbu jako
nájemce chcete a máte v ní vybudovanou síť mysliveckých zařízení podepíšete, ale nikoliv jako
dobrovolný podpis - ale jako protivník zatlačený do kouta. Prostě nájemní smlouva je stejný akt
jako Mnichovská dohoda. Jakápak dohoda smluvních stran, když proti slabému subjektu nájemce –
bez právního zástupce, stojí nájemní smlouva, kterou vytvořil štáb advokátů placený z našich daní –
vždyť se jedná o státní majetek, bohužel s právní silou na nesprávné straně.
(3) Pokud v případech stávající honitby na honebních pozemcích státu uplatní dosavadní nájemce
zájem o opětovné uzavření nájemní smlouvy na další období, bude s ním jednáno o uzavření
smlouvy podle podmínek stanovených pro výběrové řízení jako s prvním. Toto právo nevzniká,
jestliže se držitel rozhodne užívat honitbu na vlastní náklad nebo pokud nájemce v průběhu
uplynulé doby nájmu porušil nájemní smlouvu nebo mu byla orgánem státní správy myslivosti
uložena pokuta podle zákona o myslivosti. Opce ano, ale ne s vysokým nájmem jako v předchozím
období, ale licitace s novým návrhem ceny – dle výnosů zvěřiny
(4) Pokud nájemci honiteb na honebních pozemcích ve vlastnictví státu provedou opatření na
ochranu proti škodám působeným zvěří po předchozím souhlasu zástupce právnické osoby, která
hospodaří s majetkem státu nebo majetek státu spravuje, přijme se toto plnění jako naturální plnění
na nájem ve výši ceny takového opatření v místě honitby obvyklé. Dobře, ale ne při nesmyslně
vysokém nájmu, ten zahrnuje i opatření ze strany pronajímatele v dostatečné míře, navíc opatřením
nájemce proti škodám představuje ve skutečnosti zvýšení nájmu.
(5) Při zániku smlouvy o nájmu honitby se mezi stranami vyrovná rozdíl v hodnotě mysliveckých
zařízení existujících při vzniku a zániku smlouvy, pokud se nedohodnou strany jinak. Doporučuji
variantu, kdy hodnota vybudovaného zařízení se při výběrovém řízení navýší nad hodnotu za jakou
je nabízena honitba. Něco jako věcné břemeno.
(6) Smlouva o nájmu honitby zaniká
a) uplynutím doby,
b) zánikem honitby,
c) zánikem nebo smrtí nájemce honitby,
d) přestane-li nájemce splňovat podmínku uvedenou v § 32 odst. 3,
e) dohodou,
f) výpovědí s 18měsíční výpovědní lhůtou po změně držitele honitby v případě, že nový držitel
honitby ji bude využívat na vlastní účet,
g) výpovědí pronajímatele nebo nájemce pro nedodržení podmínek smlouvy o nájmu,
h) rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti v případech, kdy porušením smlouvy nájemcem
dojde k vážnému ohrožení životního prostředí anebo poklesu počtu zvěře v honitbě pod stanovené
minimální stavy.
(7) Přejde-li vlastnické právo k honebním pozemkům v honitbě, která je pronajata, vstupuje nový
vlastník do smlouvy o nájmu honitby na místo vlastníka dosavadního. Dojde-li ke změně pronajaté
honitby podle § 31 odst. 4, upraví se stávající nájemní smlouva k datu provedené změny.
(8) Držitel honitby je povinen oznámit písemně orgánu státní správy myslivosti zánik smlouvy o
nájmu honitby v případech uvedených v odstavci 6 písm. a) až g), a to do 15 dnů ode dne, kdy k
takové skutečnosti došlo.
(9) Není-li tímto zákonem nebo smlouvou o nájmu stanoveno jinak, řídí se právní vztahy ze
smlouvy o nájmu honitby ustanoveními občanského zákoníku o nájmu. Pronájem části honitby
nebo podnájem honitby nebo její části je zakázán.
§ 37
Změny a plnění plánu
Za změny plánu se považují samostatná rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o snížení stavů
zvěře v honitbě nebo zrušení chovu některého druhu zvěře v honitbě a o povolení lovu zvěře v době
hájení. Na plnění plánu se započítává zvěř získaná lovem na nehonebních pozemcích, při
dohledávce zvěře a nalezená zvěř uhynulá.
Dle vašeho komentáře v časopise Svět myslivosti č.4 k § 33 a 37 píšete viz článek. Neřešíte příčinu
ale řešíte následky a vycházíte z předpokladu, že plán je dogma a že zvěř žije v jakési pomyslné
oboře. Hlavní chybou tohoto předpokladu je, že již předem odsuzujete, že viníkem za nesplnění
lovu potažmo za vyšší škody je nájemce. Vyhrožováním sankcemi věc nevyřešíte, naopak jistě víte,
že postižené subjekty, které vykonávají hospodaření v honitbě jej vykonávají zdarma ve svém
volném čase, bez dotací jako zemědělci a lesníci, ještě z nekřesťanským nájmem, vám sice pokutu
budou muset uhradit, ale s nájmem končí a na takovou honitbu již nenajdete nájemce viz situace v
Německu a Polsku.
K pírku a povinnosti jej předložit současně se vzorkem. Ano vyloženě předem odsuzujete 99%
myslivců, že jsou viníky za zkreslování důkazů - je to urážející a nesmyslné. V tomto případě by
mohl zasáhnout státní orgán, jistě mu je známo, kde se to může stát. Je to jako když řeknete, že za
usmrcení lidí při dopravních nehodách mohou všichni řidiči.
V případě dalších důkazů o prokazatelnosti lovu zvěře vyjadřujete opět nedůvěru k 99%
ukázněných hospodářů.
VNADĚNÍ, PŘIKRMOVÁNÍ A KRMENÍ ZVĚŘE
Odpověď na kapitolu ve Světě myslivosti 4/2016. Již první věta říká, že zvěř je neúměrně celoročně
krmena, rozhodně tímto odstavcem nesnížíte stavy zvěře a o to vám především jde. Pokud budou
nájmy extrémně vysoké, tak odstraněním přikrmování nic nevyřešíte, naopak snížíte počet lovené
zvěře. Souhlasím se zákazem extrémního množství zaváženého nekvalitního krmiva.
Zákaz krmení mimo dobu nouze je špatný, nehledě k tomu, že doba nouze není konkrétně
stanovena. Celoroční přikrmování má své zásadní důvody. Jednak zvláště u spárkaté zvěře je nutné
v období laktace a růstu paroží předkládání krmiva, které zlepšuje kondici zvěře, včetně solných
směsí. Umisťování vnadišť dále od krmného zařízení nic nevyřeší, zvěř si je bude navštěvovat
oboje, pokud tam nevyvěsíte tabulky kde vysvětlíte zvěři které přikrmovací zařízení má nebo
naopak nemá navštěvovat. Na vnadiště nesmí být více krmiva za den než 10 kg – nelze kontrolovat
čili je to zbožné přání. Pro zajímavost, používáme již léta krmné automaty, kde se krmná dávka
nastavuje a dá se tedy dobře i kontrolovat.
§ 52
Odpovědnost uživatele honitby
(1) Uživatel honitby je povinen hradit - Tento odstavec je zcela proti Ústavě a proti mnoha
dalším zákonům, navíc proti listině práv a svobod občanů. Nemůžete zákonem o myslivosti
dopředu odsoudit všechny uživatele. Je zcela evidentní a prokazatelné, že na škodách se
nepodílí pouze uživatel, dá se to právně snadno potvrdit. Uživatel je předem odsouzený
subjekt bez soudu a bez odvolání. Něco takového je prostě absurdní a odporuje základním
lidským právům. Tímto další body je nutno přepracovat jako celek § 52. S tímto faktem je
spojen ještě jeden akt odporujících lidským právům. S nájmem nedobrovolně podepisuje
nájemce bianko složenku, která se dá snadno zneužít proti nájemci, to vymyslela ta parta
advokátů zastupujících pronajímatele bohužel placených z našich daní.
Odpověď na váš komentář ve Světě myslivosti 4/2016. Píšete, že současná krajina nabízí mnoha
druhům zvěře velmi prospívá. Není to pravda konkrétně v lesích, zvěř nemá nabídku žádnou,
protože pokryv monokulturního lesa nezajišťuje potřebnou skladbu potravy. Pokud si myslíte, že ty
lány monokulturní řepky a kukuřice zajišťují zvěři správnou potravu jste opět na omylu.
Jednostranná potrava z těchto lánů určených pro bio průmysl je větší zvěři nebezpečná a malou zvěř
likviduje úplně, včetně drobných živočichů, hmyzu a mikroorganizmů. Je otázka zda za tento hrubý
přečin proti přírodě by neměli zemědělci platit myslivcům a je diskutabilní zda by nebylo dobré,
aby takto obdělávané plochy neměly být vyňaty z placení nájmu.
U černé zvěře je to tak, že tím, že má hojnost sice nekvalitní potravy tak metá více selat a tím
roztáčí spirálu, kdy přírůstky se nemohou ani stačit odlovit, naopak za podmínek kdy v těchto
lánech nelze lovit.
Stavy černé zvěře nelze rovnoměrně rozdělit, jsou lokality kde zvěř je místně přemnožená, právě
nabídkou nejlepší potravy a krytu.
Dnes jsou technické možnosti jak to zjistit. Podívejte se na praxi Nového Zélandu jak snižují stavy
jelení zvěře pomocí vrtulníků a odchytem, ovšem je to v zájmu státu nikoliv lovců. U nás by se dalo
rovněž použít vojenské vrtulníky k monitoringu pomocí termovize, nebo použití dronů, které se
stále vyvíjejí. Co dál po odhalení těchto skutečností by již měl řídit stát. Plány lovů a jejich
nesmyslné dodržování a hrozby sankcemi jen znechutí poslední staré myslivce a můžete začít lovit
přemnoženou zvěř kolem vašich paneláků či panských sídel, což se již stává skutečností. Podobná
situace by se dal řešit i s přemnoženou Sikou, daňčí zvěří, a v neposlední řadě i mufloní. Srnčí stačí
regulovat zvýšený silniční provoz. Co kdyby silniční správy měli za úkol vytvářet kolem silnic
pachové ohradníky, proč zrovna myslivci a ne stát, který spravuje silnice a tím pádem se podílí na
ztrátách zvěře na silničním provozu.
a) škodu, která byla v honitbě způsobena při provozování myslivosti na honebních pozemcích nebo
na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo lesních porostech,
b) škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených,
vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř.
(2) Vykonává-li právo myslivosti sdružení,6 ) ručí jeho členové za závazek k náhradě škody společně
a nerozdílně.
(3) Škody způsobené zvěří, která unikla z obory, je povinen hradit uživatel obory. Uživatel obory se
zprostí odpovědnosti tehdy, prokáže-li, že uniknutí zvěře bylo umožněno poškozením ohrazení
obory neodvratitelnou událostí nebo osobou, za niž neodpovídá.
§ 53
Opatření k zábraně škod působených zvěří
Vlastník, popřípadě nájemce honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod
působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Stejná opatření může učinit se
souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby. Ustanovení zvláštních právních
předpisů 26 ) ukládající vlastníkům, popřípadě nájemcům honebních pozemků provádět opatření k
ochraně před škodami působenými zvěří nejsou dotčena.
Zabránění škodám zvěří v současné skladbě porostů v lesích nelze zabránit, protože jsme u důvodu
nikoliv důsledku škod. V lesích je to jednoznačně monokultura ve které nemůže zvěř nalézt
patřičnou obživu a tak bere co je jí předkládáno monokulturu. Pokud nevyřešíme skladbu porostů,
ale ne tím způsobem, že vysadíme další druhy dřevin a dobře je ochráníme umělohmotnými
ochranami, tak úživnost nezvýšíme ani tvořením oplocenek. Stále zůstává monokulturní les bez
nabídky obživy.
Korunu k tomu dáte vydáním zákona o zrušení celoročního přikrmování, tím více bude zvěř škodit.
Objem krmiva, který zvěři nepředložíme se projeví zákonitě na větší spotřebě loupáním a okusem.
Důležité je, aby bylo přikrmování prováděno plošně všemi nájemci i v režijních honitbách. Nezáleží
skutečně na počtech normovaných 7 ks na 1000 ha malý počet zvěře dokáže udělat škody skoro
stejné jako při vyšším počtu. Musí se ovšem přihlédnout na migraci zvěře a neomezovat plány jen
na malé honitby, musí se zavést plány na oblast chovu.
Vzájemná komunikace by byla dobrá u rovnoprávných subjektů, nikoliv mezi jakoukoliv dotovanou
organizací a dobrovolnými myslivci provádějícími svoji činnost zdarma a ještě platí nájmy, bez
jakýchkoliv dotací. Někdy si připadáme, že jsme neplacení pracovníci lesů, kteří za to, že mohou
pro lesy a stát pracovat, tak za to platí. Jak absurdní. Dotace, které jsou myslivcům umožněny však
neřeší tyto vztahy.
§ 54
Neuhrazované škody způsobené zvěří
(1) Nehradí se škody způsobené zvěří na pozemcích nehonebních, na vinné révě neošetřené proti
škodám působeným zvěří, na neoplocených květinových školkách nebo zahradách ovocných a
zelinářských, na stromořadích a stromech jednotlivě rostoucích, jakož i na vysokocenných
plodinách. O tom, která plodina je vysokocenná, rozhoduje v pochybnostech orgán státní správy
myslivosti. Nehradí se rovněž škody způsobené zvěří na zemědělských plodinách nesklizených v
agrotechnických lhůtách a dále škody na zemědělských plodinách uskladněných na honebních
pozemcích, pokud osoba, která plodiny uskladnila, neprovedla zároveň opatření za účelem účinné
ochrany proti škodám působeným zvěří.
(2) Nehradí se rovněž škody na lesních porostech chráněných oplocením proti škodám působeným
zvěří, na jedincích poškozených jen na postranních výhonech a v lesních kulturách, ve kterých
došlo okusem, vytloukáním nebo vyrýváním stromků ke každoročnímu poškození méně než 1 %
jedinců, a to po celou dobu do zajištění lesního porostu, přičemž poškození jedinci musí být
rovnoměrně rozmístěni po ploše.
(3) Škody způsobené zvěří, jejíž početní stavy nemohou být lovem snižovány, hradí stát. 27 )
To znamená, že v současné době je přemnožená zvěř černá, jelení, sičí, dančí, mufloní a další zde
nejmenovaná. V těchto případech již není v silách myslivců počty zvěře redukovat lovem. Je
prokazatelné a to statistikou celostátních lovů, že trend skutečných lovů se rok od roku nebezpečně
zvyšují a i pro člověka neznalého této problematiky.
Tento trend byl již jasný před mnoha lety a stát neudělal v tomto případě, žádné zásadní opatření a
jak je vidět ze současného návrhu zákona o myslivosti, tak neučiní ani nyní. Do dnešní doby stát
nenařídil shora způsoby jak dosáhnout snížení stavů, ( mimo lovem ) pokud ano, nejsou to změny
zásadní nemající vliv na výši redukce.
Nelze komentovat než, že momentální systém vycházející zdola, kde se něco domluví a nesouhlasí
to s celostátním zájmem je absurdní. Je to jako by si každá cihla při stavbě domku rozhodla o své
velikosti, z takových cihel nikdy domek nepostavíte. To ale není řízení, ale schvalování čísel, aby
seděla v křižových součtech.
Z toho plyne, že nejdříve musí být vybudován funkční systém řízení myslivosti státem,
paralelně a nezávisle s LČR se silným mandátem rovnající se pravomocem LČR.
SPOLEČNÝ ZÁJEM OBOU STRAN – odstavec bez citace paragrafu
- optimum ( početních stavů, škod působených zvěří i na zvěři )
Již první věta odporuje jak jsem dříve předestřel, že hospodařící subjekt nárokuje škodu na uživateli
honitby, je proti právu, nemůžeme předem obvinit nájemce za škody, když jeho vina v tomto
případě nemůže být dokázána a navíc je vlastně spoluviníkem.
Dovedu si představit, že vinu nese v první řadě stát, potom vlastník a dále silný vliv má tlak turistů
a jednotlivců toulajících se honitbou, nehledě na volně pobíhající psy, pohyb mimo hlavní cesty
motoristů, cykloturistů, kteří si všichni dělají nárok na pobyt v přírodě, zajímavé je jen myslivci to
musí platit.
Podmínky pro zemědělce bych zjednodušil následovně, nemusíš pěstovat rozkouskované plodiny
do výměry 30 ha, ale pokud tak neučiníš, nemáš nárok na škody způsobené zvěří.
Dále pokud pěstuješ rostliny pro účely bio průmyslu tak rovněž nemáš žádný nárok na úhradu škod,
( viz precedent z Německa ). Rovněž je dobré zainteresovat zemědělce na pěstování pásů, pro
podporu drobné zvěře a drobných živočichů.
Pokud se zmiňujete o trvalých trávních porostech, tak všude kde se přeměnila půda na trávní
porosty - vznikla monokultura nekvalitních trav na místo dříve pěstovaných zemědělských plodin.
Dejte dotace těm, kteří tyto prohlášené trvalé trávní porosty rozorají a za podpory dotací tam budou
pěstovat různé jiné hlavně druhově pestré plodiny. To by byl krok správným směrem. Hlavně to
nepřehánějte za dotace, které podporují zatravňování to je krok k vytváření monokultury trav a ta již
existuje ve velké míře dnes.
Jak mám rozumět větě, že když uživatel honitby poruší zákonem jemu stanovené povinnosti, bude
plně odpovědný za úhradu škod. V systému kdy plán lovu je eroplán, který neodpovídá skutečnosti
a měnícím se podmínkám je sankcionování jen vytvářením zlé krve a je zcela jisté, že každý právní
spor by nájemce vyhrál. Proč ale chodit tak daleko a hrozit sankcemi? Ať stát vykonává svoji
správu jak má a vymyslí způsob rozumného plánování, třeba pomocí výzkumného ústavu pouze
myslivosti.
Hlavně myslivost by měla mít úplně samostatnou větev řízení na úrovni řízení LČR a tento orgán
by měl zastřešovat něco jako hospodářská komora co dnes myslivost nemá a co myslivci od ČMMJ
ani nečekají.
V minulosti pro zajímavost, když nám z čista jasna nezákonně přidali k nájmům DPH, tak nám
odpovědělo ČMMJ, že je to náš problém, do dnes si to pamatuji a ČMMJ to nikdy neodpustím, že
se na nás v kritické době vykašlala.
§ 31
Změna a zánik honiteb
( 4 ) Změnu honitby vyplývající ze změn vlastnictví honebních pozemků, o kterou požádá vlastník
honebních pozemků, provede orgán státní správy myslivosti vždy k 31. prosinci roku následujícího
po roce, v němž vlastník o úpravu požádal. Nemám námitek proti změně znění. Stále zůstává
nevyřešen problém oblastí chovu, který by vyjasnil právě u nenormované zvěře kde a jak jí lovit a
plánovat či ne. Dalším důležitým momentem je zrušit v polních honitbách minimální výměru
honitby z 500 ha na 1000 ha a v lesích minimálně na 2000 ha ovšem s přihlédnutím na oblasti
chovu.
§ 9
Omezení a zákazy dané v zájmu ochrany přírody
Plně souhlasím s úpravou popsanou v článku.
(1) Je zakázáno plašit zvěř jakýmkoliv způsobem, s výjimkou opatření k zabránění škodám
působeným zvěří a dovolených způsobů lovu. Dále je zakázáno rušit zvěř při hnízdění a kladení
mláďat a provádět další činnosti záporně působící na život zvěře jako volně žijících živočichů,
pokud nejde o činnosti při obhospodařování pozemků nebo o činnosti při návštěvách honiteb jako
součástí krajiny.
(2) Rovněž je zakázáno poškozovat nebo ničit slaniska, napajedla, zařízení pro přikrmování,
pozorování a lov zvěře a další myslivecká zařízení. K jejich vybudování a umístění je nutný
předchozí souhlas vlastníka honebního pozemku. Nedá-li žádný z vlastníků honebních pozemků v
honitbě tento souhlas, rozhodne o umístění slaniska, napajedla nebo zařízení pro přikrmování zvěře
orgán státní správy myslivosti. Ustanovení zvláštních právních předpisů9 ) tím nejsou dotčena.
(3) Na žádost uživatele honitby může orgán státní správy myslivosti, zejména v době hnízdění,
kladení a odchovu mláďat, nebo provádění lovů, nařídit přiměřené omezení nebo i zákaz vstupu do
honitby, nebo jejích částí, omezení turistických aktivit, jízdy koňmi a tažnými psy a omezení
jiných sportovních nebo zájmových činností. Uvedená opatření se nevztahují na hospodářskou
činnost vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků.
( 4 ) Orgán státní správy myslivosti spolupracuje s dalšími orgány státní správy, jimž jsou
právnické i fyzické osoby povinny oznamovat konání hromadných akcí v přírodě, 10 ) a sděluje těmto
orgánům požadavky potřebné k ochraně zvěře a jejích životních podmínek.
§ 32
Rozhodnutí držitele honitby o způsobu jejího využití
(1) Držitel honitby může honitbu využívat sám nebo ji může pronajmout. Mimo správu lesů, kde
navrhuji zrušení režijních honiteb a sloučení na větší funkční honitby.
(2) Pokud honební společenstvo užívá honitbu na vlastní účet, je povinno přednostně před dalšími
osobami umožnit účast na užívání honitby svým členům. K této přednosti je povinno přihlížet i při
rozhodnutí o pronájmu honitby.
(3) Pronajmout lze honitbu jen
a) české fyzické osobě, která má platný český lovecký lístek,
b) mysliveckému spolku vzniklému podle předpisů o sdružování občanů6 ) za účelem nájmu
honitby, jehož nejméně 3 členové splňují podmínku uvedenou v písmenu a),
c) české právnické osobě, která na pozemcích v těchto honitbách zemědělsky nebo lesnicky
hospodaří nebo která má myslivost uvedenu v předmětu své činnosti a jejíž statutární orgán nebo
alespoň jeden jeho člen nebo odpovědný zástupce splňuje podmínku uvedenou v písmenu a).
(4) Právnické osoby, které hospodaří s majetkem státu nebo majetek státu spravují, mohou
pronajímat honitbu jen po provedení výběrového řízení. Výběrovým řízením se pro účely tohoto
zákona rozumí právní úkony držitele honitby směřující ke vzniku smlouvy o nájmu honitby:
a) sdělení držitele honitby o podmínkách nájmu honitby, všem zájemcům o nájem honitby, v
žádném případě nedovolit nájemní smlouvu o které se nedá diskutovat a která se nedá upravovat.
Stávající nájemní smlouva s LČR je fakticky jednostrannou dohodou, využívající právní síly
držitele.
b) sdělení rozhodnutí všem zájemcům o tom, který ze zájemců prokázal nejlepší záměr,
mysliveckou odbornost, praxi a důvěryhodnost, Výše nabízeného nájmu, by neměla překročit
průměrný příjem za zvěřinu. Rovněž tak při pokračování opčním právem by neměl být základem
licitace minulý nájem nýbrž nájem přiměřený viz předchozí text.
c) sdělení všem zájemcům o výši ceny, za kterou je honitba vybranému zájemci pronajímána,
stanovení maximální průměrné ceny za ha.
d) sdělení plného obsahu uzavřené smlouvy s vybraným nájemcem všem zájemcům.
V případě umístění dvou nebo více zájemců z řad mysliveckých spolků se sídlem v místě honitby
na prvém místě rozhodne o nájemci uživatel, který v minulosti hospodařil s nejlepšími výsledky a
má do této doby síť velmi kvalitních mysliveckých zařízení. V případě umístění více jiných
zájemců na prvém místě rozhodne o vybraném nájemci los. Los ne, vždy se nalezne kvalitnější před
méně kvalitním.
(5) Honitbu nelze rozdělit na části a v nich přenechat někomu provozování myslivosti; rovněž nelze
přenechat lov zvěře za úplatu, pokud se nejedná o poplatkový odstřel s doprovodem.
(6) Pokud je honitba pronajata mysliveckému sdružení, je toto myslivecké sdružení povinno
upřednostnit přihlášky členství podané vlastníky, popřípadě nájemci honebních pozemků této
honitby.
MYSLIVECKÁ STRÁŽ
S návrhem souhlasím, měla by se ale její pravomoc povýšit na úroveň veřejného činitele s
pravomocí vypisování pokuty. Potom ovšem by měl být výběr podmíněn dalšími osobními
vlastnostmi daného jednotlivce.
ZVYŠOVÁNÍ ODBORNOSTI MYSLIVECKÝCH HOSPODÁŘŮ A ÚŘEDNÍKŮ
STÁTNÍ SPRÁVY MYSLIVOSTI
Nemám námitek proti zvyšování odborností hospodáře i státní správy. Pozor, ale pod jednou
podmínkou, že takto budou proškoleni i zelené a ochranářské aktivity a pro jejich nabytí patřičné
- odbornosti, musí tyto tak zvaní ochránci přírody složit zkoušku v úrovni loveckého lístku a získají
- tak průkaz „ Ochránce přírody“. Již bylo dost jejich pochybení, můžeme jmenovat kormorán,
krkavec, nepůvodní šelmy, bobr, volavka, rys, nyní již i vlk a hrozí se medvědem.
Je velmi nutné a přínosné, aby řízení a chov veškeré zvěře podléhal pouze jednomu
ministerstvu, které by obhospodařovalo ochranu i plánovaný lov těchto chráněných druhů
zvěře a bralo by v úvahu roční přírůstky a nekontrolované množení těchto populací.
Je možná ještě také varianta, že ti slavní ochránci, tam kde v honitbě žije zvěř jejich zájmu by
museli zaplatit polovinu nájmu z honitby, vždyť rozhodují o predátorech a ti většinou ostatní zvěř
vyhání ze svých stávanišť a není jí možné řádně myslivecky obhospodařovat. Mohou se klidně
přihlásit za členy spolku, bohužel třeba u našeho spolku by každý z nich musel ročně složit kolem
50 tis. Kč. Ono se jim těm rádo by ochranářům dobře mluví pokud nenesou žádnou odpovědnost.
To co píši v tomto odstavci je velice závažné a bohužel tento fakt je státem řízený nepořádek.
§ 41
Povolení lovu na nehonebních pozemcích
(1) Vznikne-li potřeba jednorázově omezit nebo trvale regulovat stavy některého druhu zvěře,
popřípadě i jiných živočichů (například zdivočelých holubů ve městech) na nehonebních
pozemcích, povolí lov na těchto pozemcích na žádost jejich vlastníků, popřípadě nájemců nebo z
vlastního podnětu orgán státní správy myslivosti. Povolit lze lov i mimo dobu lovu. Provedením
lovu orgán státní správy myslivosti pověří uživatele honitby, v jejímž obvodu jsou nehonební
pozemky, popřípadě uživatele nejbližší honitby, kterému také patří ulovená zvěř; v katastrálních
územích, v nichž není žádný honební pozemek, pověří osoby, které mají platné lovecké lístky;
ulovená zvěř patří těmto osobám. Orgán státní správy myslivosti v pověření stanoví podmínky pro
provedení lovu, zejména určí denní dobu, zásady vzájemné koordinace postupu osob nebo omezení
vstupu na hřbitovy nebo do chatových a zahrádkářských osad. Pokud se jedná o nehonební
pozemky prohlášené orgánem státní správy myslivosti z důvodů bezpečnostních nebo vojenských
(§ 17 odst. 2), provádí lov na těchto pozemcích organizace v oboru působnosti Ministerstva obrany.
(2) Pověřené osoby a osoby určené příslušným uživatelem honitby jsou oprávněny vstupovat s
loveckou zbraní, loveckým psem, popřípadě loveckým dravcem na nehonební pozemky, a to po
předchozím souhlasu vlastníka, popřípadě nájemce nehonebních pozemků.
Bez připomínek
DOBY LOVU A JEHO PODMÍNKY
§ 42
Doba lovu a podmínky lovu
(1) Lovit lze jen zvěř, která není hájena podle § 2 písm. c), a to ve stanovené době lovu. Pokud
orgán ochrany přírody rozhodne o odlovu živočichů, kteří nejsou zvěří, může tento odlov provést za
stanovených podmínek osoba oprávněná podle tohoto zákona (držitel loveckého lístku).
(2) Vyhláška stanoví dobu lovu jednotlivých druhů zvěře a bližší podmínky provádění lovu.
Bez připomínek
ZAKÁZANÉ ZPŮSOBY LOVU
Uvolnění vzdálenosti s 200 m na 100 m sice něco částečně řeší. Nejvhodnějším opatřením by bylo
vytýčení nových hranic honiteb, konkrétně u LČR se jedná o úplně nevhodnou hranici pole les,
kterou ani zákon nepodporuje. Nejvhodnější hranice by měly být vodní toky, komunikace, přirozené
přírodní předěly.
§ 45
(1) Lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám mysliveckým, zásadám
ochrany přírody a zásadám ochrany zvířat proti týrání. Zakazuje se
a) chytat zvěř do ok, na lep, do želez, do jestřábích košů, tluček a nášlapných pastí a pomocí háčků,
chytat ondatry do vrší,
b) lovit zvěř způsobem, jímž se zbytečně trýzní, trávit zvěř jedem nebo ji usmrcovat plynem,
c) lovit zvěř do sítí, pokud nejde o její odchyt za účelem zazvěřování nebo u zvěře pernaté o
ornitologický výzkum,
d) lovit zvěř pernatou na výrovkách, lovit zvěř s pomocí živých živočichů jako návnad,
e) nahánět zvěř srnčí pomocí ohařů, ostatní zvěř spárkatou s pomocí psů v kohoutku vyšších než 55
cm,
f) lovit sluku vyháněním pomocí psa a plašením s honci,
g) lovit zvěř s pomocí elektrických zařízení schopných zabíjet nebo omráčit, zdrojů umělého
osvětlení, zrcadel, zařízení pro osvětlení terče, zaměřovače zbraní konstruovaného na principu
noktovizorů, reprodukční soustavy s hlasy zvěře, výbušnin,
h) lovit zvěř s pomocí mechanismů pohybujících se po zemi, nad zemí nebo po vodě, pokud nejde o
loď plovoucí rychlostí menší než 5 km/hod.,
i) střílet zvěř jinou zbraní než loveckou (dlouhou palnou zbraní kulovou, brokovou nebo
kombinovanou, určenou k loveckým účelům),
j) střílet zvěř zakázanými zbraněmi, jejich doplňky a střelivem, 24 )
k) střílet zvěř srnčí jinou zbraní než kulovnicí s nábojem s energií ve 100 m nižší než 1000 J (joulů)
a ostatní zvěř spárkatou nižší než 1500 J; to neplatí při lovu selete a lončáka prasete divokého, které
lze při nadháňce, naháňce nebo nátlačce střílet i brokovnicí s jednotnou střelou,
l) střílet zvěř z poloautomatických nebo automatických zbraní se zásobníkem schopným pojmout
více než 2 náboje,
m) lovit zvěř kromě prasat divokých a lišek obecných za noci, tj. hodinu po západu slunce až do
hodiny před východem slunce; lovit prase divoké a lišku obecnou v noci bez použití vhodné
pozorovací a střelecké optiky, Zvážit lov redukované zvěře podobně jako lov divočáků a lišek - jako
jeden ze způsobů snižování stavů.
n) lovit zvěř v době nouze ve vzdálenosti do 200 m od krmelců a slanisk, mimo černou zvěř na
vnadištích.
o) dávat do krmiva lákací a narkotizační prostředky, pokud to není prováděno za účelem odchytu,
p) střílet zvěř na hnízdech a vystřelovat hnízda,
r) lovit zvěř na honebních pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň zemědělských plodin, a
na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 200 m od hranice těchto pozemků,
s) lovit zvěř na čekané ve vzdálenosti do 200 m od hranic sousední honitby, lovit bažanty ve
vzdálenosti do 200 m od sousední bažantnice a v těchto vzdálenostech přikrmovat zvěř, umísťovat
myslivecká zařízení a provádět lov z mysliveckých a jiných zařízení,
t) střílet spárkatou zvěř v odchytových a aklimatizačních zařízeních a v přezimovacích objektech, s
výjimkou zvěře poraněné a chovatelsky nežádoucí,
u) lovit na společném lovu zvěř spárkatou kromě laní a kolouchů jelena evropského a jelena siky,
muflonek a muflončat, selete a lončáka prasete divokého; tento zákaz se netýká lovu v oborách,
v) střílet zajíce polního, bažanta obecného, orebici horskou, perličku obecnou, kachnu divokou,
poláka velkého, poláka chocholačku, lysku černou, husu velkou, husu běločelou a husu polní jinak
než loveckou zbraní brokovou na společných lovech za účasti minimálně 3 střelců a stanoveného
počtu loveckých psů,
w) používat olověné brokové náboje k lovu vodního ptactva na mokřadech.
(2) V rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o povolení, popřípadě uložení úpravy stavu zvěře
v honitbě nebo o zrušení chovu určitého druhu zvěře může být uvedeno, že při této úpravě stavu
zvěře neplatí některé zakázané způsoby lovu uvedené v odstavci 1 písm. g), jde-li o lov v noci, a
dále v odstavci 1 písm. m), t) a u).
(3) Zákazy nebo omezení lovu stanovené zvláštními právními předpisy zůstávají nedotčeny.
Návrh § 45 A – možno souhlasit
§ 47
Lovecký lístek
(1) Lovecké lístky vydává orgán státní správy myslivosti, v jehož obvodu má žadatel trvalý pobyt.
Cizincům a českým občanům, kteří nemají trvalý pobyt v České republice, vydává lovecký lístek
orgán státní správy myslivosti, v jehož obvodu se zdržují.
(2) Druhy loveckých lístků jsou:
a) lovecký lístek pro české občany,
b) lovecký lístek pro žáky a posluchače odborných škol, na kterých je myslivost studijním oborem
nebo povinným vyučovacím předmětem,
c) lovecký lístek pro cizince.
(3) Lovecký lístek lze vydat jen tomu, kdo prokáže, že
a) je starší 16 let,
b) má způsobilost k právním úkonům,
c) složil zkoušku z myslivosti nebo zkoušku z myslivosti na vysoké škole, na které se vyučuje
myslivost, nebo je žákem, posluchačem nebo absolventem střední nebo vyšší odborné školy, na
které je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem; u cizince se za průkaz
o složení zkoušky z myslivosti považuje platný doklad opravňující k lovu vystavený v cizině;
potvrzení o vykonané zkoušce z myslivosti vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou,
d) je bezúhonný (§ 12 odst. 4),
e) je pojištěn (§ 48).
(4) Orgán státní správy myslivosti, který vydává lovecké lístky, si k ověření bezúhonnosti podle
odstavce 3 písm. d) vyžádá podle zvláštního právního předpisu 15 ) výpis z evidence Rejstříku trestů.
Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v
elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ke splnění podmínky
bezúhonnosti je také třeba předložení čestného prohlášení, jímž fyzická osoba prokáže, že na úseku
myslivosti jí nebyla pravomocně uložena sankce za spáchání přestupku podle zákona o
přestupcích 14 ), ani jí nebyla pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona. K uloženým sankcím
za přestupky na úseku myslivosti 14 ) a k pokutám za přestupky uložené podle tohoto zákona se
nepřihlíží, pokud od právní moci rozhodnutí o jejich uložení uplynuly 2 roky. U cizince, který nemá
pobyt na území České republiky a žádá o vydání loveckého lístku na dobu kratší než 30 dnů, lze
výpis z evidence Rejstříku trestů 15 ) nahradit platným loveckým lístkem ze země jeho pobytu.
(5) Orgán státní správy myslivosti odebere nejdéle na dobu 5 let lovecký lístek, zjistí-li dodatečně
takovou okolnost, pro kterou by vydání loveckého lístku muselo být odepřeno, nebo vznikla-li
taková okolnost po jeho vydání. Orgán státní správy myslivosti může vydání loveckého lístku
odepřít, bylo-li proti žadateli zahájeno soudní řízení pro trestný čin nebo správní řízení k uložení
pokuty podle § 64.
(6) Vyhláška stanoví podrobnosti vydávání a odebírání loveckých lístků, povinné náležitosti
povolenky k lovu a dále obsah zkoušek z myslivosti a způsob jejich provádění, a které myslivecké
organizace6) a školy, na kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím
předmětem, mohou být pověřeny organizací zkoušek z myslivosti.