Vážení spolkoví myslivci, přátelé přírody,
zdravím Vás z nejsevernějších Čech.
Přináším následující zprávy:
- Boj za zlepšení našeho postavení
- Připravuji dopis prezidentu NKÚ. Zdvořile se zeptám, do jaké míry ovlivnil jeho úřad počínání LČR,s.p. při výběrových řízeních. Opravdu je v zájmu státu ždímat neziskovky? Skutečně 1,5% zisku podniku drží republiku nad vodou?
- Připomenu se též ministru pro lidská práva a rovné příležitosti, jak nám za uplynulé roky pomohl...
- Pan RYS připravil Akční plán, zahrnující 16 bodů . Je to výborná myšlenka. Budeme jej strukturovat do oblastí : 1. Myslivci a jejich spolky, 2. Prostředí zvěře, 3. Chov zvěře.
- Vezmeme za slovo nového předsedu ČMMJ Ing. Janotu a požádáme jej o spolupráci. Situace v myslivosti je po řadu desetiletí zablokovaná. Otázky které řešíme, jsou periodicky přetřásány ; jenom od roku 1993 nejméně 300 x v Myslivosti, stejně tak na schůzích , poradách, seminářích a konferencích. Nebudu se jistě mýlit, že celkově nejméně 1000 x na úrovních od místní až po celostátní. Diskuze připomínající již každotýdenní kázání v kostelích. A její plody? Mnoho myšlenek, málo činů !
- Z tiskové zprávy pro ČTK: Podmínky, ve kterých žijí myslivecké spolky ve státních lesích v mnohém připomínají osud Chodů na panství Wolfa Maxmiliána Lamingena z Albenreuthu, nechvalně zvaného Lomikara. Také ony se chtějí dostat z poddanství . V jejich případě z drasticky nastaveného nájemného honiteb, do kterého byli uvrženi po roce 1992 a které rok od roku roste. Také oni jezdí za vrchností s prosbami o zlepšení své pozice, ne sice až do Vídně, ale do Prahy a Hradce Králové. Všichni je tam osobně chápou, usmívají se jako dávní písaři na dvoře císařském, ale pomoci neumějí (nebo nechtějí?). Opravdu je dobrou vizitkou demokratického státu ničit své neziskové organizace ? Organizace, které pečují o přírodní bohatství i o národní kulturní dědictví. V mnoha případech jsou jedinými společenskými buňkami menších obcí, kde již ani hasiči nefungují a postarají se alespoň o jeden ples v roce. Přesto jejich osud začíná připomínat osud Indiánů v rezervacích. Stárnou a postupně vymírají. Dát dohromady kolem tří i více stovek tisíc na provoz honitby je pro skupinu 10 - 20 lidí velký problém. Mladí na příspěvky nemají. Přitom za zvěřinu spolek uhradí sotva 10% nákladů.
- Státní podnik je dokonale opevněn za hradbou zákona. Z větší části se zbavil lesní prvovýroby a státní majetek spíše spravuje. A stát mu umožnil naložit s výběrovým řízením na obsazení honiteb podle svého, tedy aby peníze měly rozhodující, devadesátiprocentní váhu. Že o tom v zákoně o myslivosti není řeč? Inu našli svoji mezeru, které dokázali jaksepatří využít. Nové vedení nastoupilo až po posledním řízení. Přineslo řadu pozitivních zněn, například omezilo externí právní služby. Podnik dosahuje velmi slušného zisku, který mu myslivci přejí. Kéž by tak i on přál jim, kteří mu léta tvrdě platí a jsou mu ochotni vždy pomáhat ! Zatím tomu ale bohužel nic nenasvědčuje. Duch podniku vane dávným pořádkem zámeckých správ. Na tom nic nemění ani okázalá podpora turistiky, lesní pedagogiky a všech, kteří dnes do lesa vstupují bez klepání a podle toho se tam chovají.
- Stát by měl spolkovým myslivcům konečně pomoci. Stanovit výši nájemného u svého podniku podle bonity honitby, podobně jako v Polsku, vždyť v ostatních sférách již od dravého liberálního kapitalismu raných devadesátých ustupuje.
- Transformaci spolku snad již opravdu nestojí nic v cestě poté, co jsem musel soudu vysvětlit, že kontrolní komisi tvoří fyzické osoby a ne osoba právnická. A také posunout o den začátky funkcí.
- Členský příspěvek do 26.2 zaplatilo již 12 spolků
Děkuji Vám za důvěru, která zavazuje !
Krásný a úspěšný týden,
Myslivosti a lovu zdar !
JZFoto : RYS, propagátor správné výživy zvěře ( v pozadí automatické krmítko) , děkujeme !
P.S.: Mimochodem, náš RYS žije tam, kde zmíněný Lomikar jest pochován!
