K omezení výkonu práva myslivosti třetími subjekty

K problematice omezení výkonu práva myslivosti třetími subjekty

Poznámka Svazu: Nájemci jsou oprávněni požadovat náhradu škody vůči pronajímateli!

• Další zvýraznění textu : JZ

Myslivost 10/2016, str. 22-23  Roman Ondrýsek, ilustrační foto Michael Migos

Na úvod svého příspěvku bych rád vymezil vybraná práva a povinnosti vlastníků honebních pozemků. Pro naši problematiku je zapotřebí se zaměřit zejména na práva a povinnosti pronajímatelů a nájemců honiteb, s ohledem na zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoM“), a to vše v kontextu s právní úpravou zákona č. 89/2012, Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“).
Tímto bych se chtěl podělit o své praktické zkušenosti, nastínit možné právní kroky při vzniklé situaci při zohlednění aktuální judikatury, tj. soudních rozhodnutí, které jsou použitelné analogicky na vzniklou problematiku. V neposlední řadě bych se chtěl omluvit za níže užívanou právní terminologii, která ne vždy bude čtivá, ale z hlediska právního výkladu a argumentace je nezbytná.
 
S tímto tématem souvisí několik právních otázek, které lze stručně shrnout následovně:
- vymezení pojmů, kdo jsou pronajímatelé honebních pozemků a kdo jsou nájemci těchto pozemků,
- vymezení práv a povinností pronajímatelů a nájemců,

• - právní kroky poškozených nájemců, narovnání právních vztahů, případná náhrada škody poškozených nájemců.

 
Nejdříve si tedy vymezíme, kdo tvoří kategorii pronajímatelů. Definovat tento okruh není složité, jedná se zejména o vlastníky honebních pozemků, kteří disponují velkými celky, které myslivecké sdružení či honební společnost užívá. V tomto případě půjde zejména o obce, zemědělské společnosti, právnické osoby např. Lesy České republiky, s.p. (dále jen „LČR“), církve, apod.
Nájemci v rámci těchto právních vztahů jsou pak honební společenstva, myslivecká sdružení, fyzické osoby nebo právnické osoby. S pronajímateli uzavírají nájemní smlouvu o nájmu honitby na dobu určitou, a to v souladu se ZoM na dobu 10 let ode dne jejího podpisu.
Před ukončením sjednané doby může smluvní vztah založený touto smlouvou zaniknout několika způsoby, tj. dohodou; dnem zániku honitby; dnem zániku nájemce (zánikem u právnické osoby a smrtí u fyzické osoby); dnem, kdy nabude právní moci rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti vydané podle § 33 odst. 6 písm. h) ZoM; dnem, kdy nájemce přestane splňovat zákonné podmínky pro nájemce; výpovědí v případech porušení smlouvy ze strany nájemce či pronajímatele uvedených ve smlouvě.
Na webových stránkách www.lcr.cz se můžete dočíst, že pokud přesto dojde k ukončení smlouvy z důvodů na straně nájemce, jsou LČR připraveny, s přihlédnutím ke konkrétní situaci, požadovat náhradu škody způsobené předčasným ukončením smlouvy. Škodu lze vyčíslit například jako rozdíl mezi původně sjednanou výší nájemného a výší nájemného dosaženou na základě náhradního výběrového řízení. Již se však nedočtete, že i nájemci jsou oprávněni požadovat náhradu škody vůči pronajímateli, pokud nezajistí nerušený výkon jejich nájemních práv.
Jedná se zejména o situace, kdy například myslivecká sdružení platí nájemné v řádech několika set tisíc korun ročně těmto pronajímatelům a nájemci v důsledku výstavby „společenských zařízení“, jako jsou např. rozhledny, tábořiště apod. nemohou nerušeně vykonávat své nájemní právo. Stovky turistů a cyklistů navštěvující tato zařízení ruší od brzkého rána do pozdního večera zvěř v této honitbě. Nejenže to neprospívá samotné zvěři v době kladení mláďat či v období říje, ale vzniká tu nebezpečí nechtěného poškození zdraví v případě zasažení střelnou zbraní. Na druhou stranu je jistě prospěšné, že se tím podporuje turistika a podobné rekreační aktivity všech obyvatel.
Jaké je tedy řešení v této situaci? Domnívám se, že pokud takovýto pronajímatel (vlastník honebních pozemků) pronajímá honitbu nájemci (mysliveckému sdružení), měl by takovéto skutečnosti zohlednit do samotné nájemní smlouvy, tj. že má v plánu takováto „společenská zařízení“ vybudovat a přesně je vymezit – poloha, velikost apod. Pokud nájemní smlouva takovou úpravu neobsahuje, měl by, pokud se nedomluví na nějaké kompenzaci s nájemcem, snížit cenu nájemného. Pokud takto pronajímatel neučiní je nájemce oprávněn požadovat náhradu škody. Řešením by jistě bylo upravit provozní řád pohybu turistů v dané lokalitě, např. časově apod.
 
ZoM v ust. § 33 odst. 9 uvádí, že „Není-li tímto zákonem nebo smlouvou o nájmu stanoveno jinak, řídí se právní vztahy ze smlouvy o nájmu honitby ustanoveními občanského zákoníku o nájmu.“ Právní úprava tímto odkazuje na právní úpravu NOZ. Jedná se zejména o základní ustanovení § 2201 o nájmu, a to „nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.“ Ustanovení obsahuje základ vymezení následků nájemní smlouvy, totiž práv a povinností, které stranám ze smlouvy vzniknou.
 
Základní povinnosti pronajímatele vůči nájemci jsou upraveny v ust. § 2205 NOZ. Ustanovení je dispozitivní, smluvní strany se mohou od zákonných pravidel odchýlit. Pronajímatel je povinen nájemci věc přenechat k ujednanému nebo obvyklému účelu. V nájemní smlouvě je sjednán účel, pro který bude věc užívána, a to zcela konkrétně, tj. smlouva o nájmu honitby.
Pro naši problematiku je důležité ust. § 2205 písm. c) NOZ, a to „Nájemní smlouva pronajímatele zavazuje zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu“. Pronajímatel je tedy povinen zajistit nájemci po celou dobu nájmu nerušené užívání pronajaté věci. Pronajímatel je povinen se jednak zdržet jakýchkoli vlastních zásahů, kterými by nájemce rušil v užívání věci, jednak je povinen nájemce chránit před takovými zásahy ze strany třetích osob (např. obec, vyšší územněsprávní celek). V případě, že pronajímatel tuto svoji základní povinnost nesplní, může nájemce v závislosti na okolnostech vůči pronajímateli postupovat podle ust. § 2212 NOZ, tj. právo nájemce na přiměřenou slevu z nájemného.
 

• Dalším častým okruhem sporů bývá neochota zemědělců nabídnout adekvátní náhradu za honební pozemky tvořící pastviny či louky. Jedná se zejména o situace, kdy zemědělci pastviny a louky ohraničí elektrickým ohradníkem. Zvěř v zásadě ohraničené pozemky nenavštěvuje, vyjma zvěře černé. Výsledkem je nemožnost řádným způsobem vykonávat na těchto honebních pozemcích výkon práva myslivosti ze strany uživatele honitby.
• V této situaci doporučuji v první fázi vyjednat dohodu s pronajímatelem, zemědělcem a uživatelem honebního pozemku. Obsahem dohody by měla být vzájemná tolerance všech zúčastněných stran, kdy zemědělec bude užívat elektrický ohradník jen na dobu nezbytně nutnou. Po této době, a to zejména v období podzim až časné jaro, elektrický ohradník odstraní, aby zvěř mohla tato místa navštěvovat. Pokud nedojde ke kompromisu, nezbývá než požadovat po pronajímateli přiměřenou slevu z nájmu za pronájem honitby, kterou objektivně není schopen uživatel honitby užívat.

• Závěrem lze tedy konstatovat, že nájemci, tj. uživatelé honiteb, by měli v první fázi požadovat po pronajímateli zajištění pokojného užívání honitby. Pokud ovšem uživatel honitby nemůže z objektivních důvodů honitbu řádným způsobem užívat a ze strany pronajímatele nedojde ke sjednání nápravy, je na zváženou, zda-li nemá uživatel honitby požadovat po pronajímateli snížení ceny nájmu, případně se bránit soudní cestou a požadovat po pronajímateli náhradu škody vzniklou tímto protiprávním jednáním.

 
JUDr. Ing. et Ing. Roman ONDRÝSEK, MBA, Ph.D.
autor působí na katedře teorie práva
Právnické fakulty Masarykova univerzita v Brně
advokát