Zamyšlení nad osudem myslivosti - 2015

ZAMYŠLENÍ NAD OSUDEM MYSLIVOSTI - 2015

Vše co píši je pouze můj osobní názor na současnou myslivost a její řízení. Jsem si vědom toho, že mnohé mé názory neodpovídají současným mysliveckým zákonům, které snad ani nerespektují základní zásady chovu zvěře. Myslím si však, že stojí za to se nad nimi zamyslet a v případě shodného názoru jej na své úrovni prosazovat do změny zákonů. Jednotlivé body nejsou seřazeny chronologicky, ale každý představuje otevřený problém. Naše honitba je součástí CHKO Český les a tak doufám, že osloví i jejich zástupce, kteří jistě dostojí svému krédu a budou chránit tuto krajinu v duchu, který jsem předeslal, aby ráz krajiny odpovídal alespoň standartu, který byl dosažen zhruba před deseti lety.

• Hlavním posláním myslivosti je zvěř chovat a to nelze bez cíleného jednotného řízení zhora. Je zde jednoznačná odpovědnost státu a ta v pojetí současného zákona schází. Jakýmsi podivným způsobem odpovědnost přebírají vlastníci pozemků. Přirovnal bych tuto situaci při budování stavby, která se neřídí plány, ale každá cihla říká jak je veliká a jak je důležitá velikostí zrovna té dané cihly. Takto ovšem nelze postavit ani pastoušku a proto to nefunguje.

• Svého času jsme chtěli na ČMMJ aby nám pomohla řešit nespravedlivé DPH, která nám po uzavření smluv s LČR jednorázově zvýšila nájem v našem případě o 50 000 Kč. Odpověď kterou jsme nečekali od ČMMJ zněla - je to váš problém, jste samostatný subjekt. Něco podobného jsem slyšel od Brežněva - Éto váše dělo.

• Stát by měl v prvé řadě přehodnotit dle statistiky lovů, chovy jednotlivých druhů zvěře. Určit oblasti chovu zvěře a to diametrálně jinak než bylo kdysi stanoveno. Jmenovat tyto oblasti a cíl, kterým by se chov zvěře měl řídit. Evidentně v tomto stát zaspal jako v případě černé zvěře, dnes se již jedná i o zvěř sičí, dančí a mufloní. Do budoucna hrozí i přezvěření predátorů.

• Současný zákon říká zcela demagogicky, že za škody zvěří jsou odpovědní myslivci - dle uváděných okolností je jasné, že ten zákon je špatný a diskriminuje myslivce.

• Jako první krok při plánování lovu zvěře vyplňovat tabulky jen ve členění holá a trofejová, ostatní členění je jen na papíře nemá ze skutečností nic společného.

• Zrušit v nájemních smlouvách LČR odstavec, kde je předepisován normovaný stav zvěře a hlavně vyhrůžky, za vysoké postihy. Plán lovu řešit oboustranou dohodou, která nebude vázána na vyhrůžky při jeho nesplnění. Důvod je zcela jasný, sčítání se provádí tak, že se vyhoví zbožnému přání LČR a konečné stavy se tak dostanou na papíře k cíleným normovaným stavům. Sdružení nemají zájem hlásit vyšší stavy, protože by okamžitě obdrželi postihy za nedodržení nájemní smlouvy. Takže tento odstavec nájemnái smlouvy je kontraproduktivní. Nehledě na problémy zde uvedenými s problematickým lovem při intenzivním rušení zvěře.

• Jmenovat oblasti chovu jelení, dančí, jelena siky a mufloní. Tato zvěř postupně expanduje a jistě by bylo dobré ji z celostátního hlediska držet na přiměřené výši a v odpovídajících oblastech. Je zcela jisté, že lovem toho nelze dosáhnout. Rozhodně tomu nepomohou sankce.

• Oblasti chovu navrhovat tak, aby tam kam zvěř migruje z lesních komplexů, byla tato lokalita zahrmuta do oblasti chovu.

• V souvislosti s problémem oblastí, uzákonit jako nezákonnou hranici pole les a nejasné hranice. Lesní honitby upravit s nejnižší výměrou 2000 ha.

• V případě nutnosti redukce zvěře při přemnožení stavů, zahrnout do dotačního programu výstavbu odchytových zařízení v rámci oblastí chovu. Je totiž zcela jasné, že lovem nelze stavy snížit. Viz letitá snaha snížení stavů zvěře jelení a černé.

• Odchyt by musel být prováděn humáním způsobem za zcela jasných pravidel a za použití nejnovější techniky. Pod veterinárním dohledem likvidovat přebytečnou a průběrnou zvěř. Pro tento účel navrhnout doporučený systém montovaného odchytu a toto zařízení dotovat.

• V ostatních honitbách, které jsou vzdáleny od oblasti chovu, ( určit hranice jak daleko ) by měla být lovena neplánovaná zvěř, mimo plán a bez omezení a určování poměru mezi holou a trofejovou zvěří.

• Do státních úkolů výzkumu myslivosti zařadit novou formu sčítání zvěře, využít maximálně nové techniky, tento způsob dotovat jako státní zájem. Ve způsobu sčítání je totiž počátek toho, že výkazy nehovoří pravdu. Nabízí se jedna možnost - dotovat pro sčítání zvěře fotokamery atp.. Možností je však daleko více. Příkladně bezpilotními prostředky.

• Je zcela jasné, že systém tabulek a mysliveckých výkazů je překonán, spíše by zde měl nastat stav kdy vedení oblasti chovu předepíše výši lovu právě podle předložených stavů určených novou technikou pořízených stavů. Musí též zhodnotit vliv migrace v době sčítání a následného lovu. To lze dosáhnout pouze zavedením oblastí chovu.

• Sčítání zvěře v lesní malé honitbě kolem 1000 ha je nesmysl, protože vysoká zvěř migruje a půl roku je v polích a půl roku v lese, kde je prakticky sčítána několikrát, nehledě na migraci mezi lesními honitbami. Pokud není v den sčítání ani v náhradním termínu krátká obnova je výsledek sčítání nesmyslem. Hlavní důraz bych kladl na celoroční praktické přehledy z pozorování zvěře v honitbě. Důležité je aby honitby za přiznaný vyšší skutečný stav nebyly sakcionovány.

• Co je ovšem zarážející, že LČR si vůbec neuvědomují, že za škody působené zvěří mohou sami tím, že je les již několik staletí monokulturně pěstován a že pokusy z poslední doby o vysazování smíšeného lesa, dokonale ochráněného od okusu zvěří, tento stav nevyřeší.

• V poslední době použitím nejnovější techniky těžby lesa jsou sami lesníci příčinou škod na lese. Tím, že je zvěř vyháněna ze svých stávanišť a ve stresu je zaháněna do monokulturních smrčin a tyčovin, kde ji nezbývá než se živit ohryzem a okusem, protože jí monokulturní les nenabízí nic jiného. Podívejme se na skladbu lesa do honiteb Vojenských lesů tam již známky monokultury nejsou tak tragické a skladba lesa je pro zvěř daleko úživnější.

• Dále myslivci nemohou za zvýšený pohyb jak lesní mechanizace tak divokých těžařů, turistů pěších, cyklistů, motoristů jednostopých vozidel v zimě běžkařů i osobních vozidel pohybujících se zcela volně po lese, nehledě na houbaře, koníčkáře atd. Je vědecky dokázáno, že zvěř toto rušení stresuje a ta potom zahnána do houštin škodí. Konkrétně v naší honitbě jsou to také turisté kteří v poslední době procházející podle GPS přímo porostem mimo cesty.

• Konkrétní další přemnoženou zvěří která škodí je sika. Podívejte se na film z Tisíce let myslivosti část věnované sičí zvěři, tam je pravda o chovu této nežádoucí zvěře. Tato nám migruje nekontrolovaně s oblsti kolem Plzně, kde jsou již tisícihlavá stáda, která nejdou redukovat. Stát místo aby v dané oblasti podnikl radikální řešení, tak vyměřil sdružení milionovou pokutu, místo aby se zainvestovala tato částka do obrovských odchytových zařízení, kde by se humáním způsobem většina nadbytečné zvěře zlikvidovala.

• Myslivci jsou jen malým kolečkem příčin škod na lesích. Největší část odpovědnosti má stát. V takové situaci kdy kde kdo, kdo má ruce a nohy využívá honitbu by bylo načase přehodnotit vysoké nájmy za honitby placené lesům české republiky. Proč zrovna myslivci, kteří ve svém volnu a za své finance hospodaří se zvěří, která je nás všech, by měli ještě platit vysoké nájmy a škody. To snad myslivci jako lidé jsou jiným živočišným druhem?

• Příkladně proč stejná organizace jako myslivci konkrétně turisté, kteří jsou neziskovou organizací nemají stejná práva a povinosti starat se o svůj úsek činnosti. LČR dotuje turistické značky směřující většinou do klidových zon zvěře a tím zvyšováním pohybu převážně nedisciplinovaných lidí podporuje masové rušení zvěře. Myslivci si vše musí ze svých zdrojů zakoupit nic jim nikdo nedá a navíc odpracují pro svoji činnost v chovu zvěře tisíce hodin a jako dar od státu ( LČR ) jsou jim účtovány škody jako by byli jediným viníkem, kteří ty škody způsobují.

• Nevyskytuje se zde otázka porovnání, jedni kteří si chodí a bez vlastního přičinění se kochají krásami přírody ještě jako odměnu jim LČR pořídí směrové značky a se slovy vstupte bez klepání což oni s radostí činí nehledě na cesty a klidové zony.

• Máme ze své honitny zářný příklad, kdy se pro turisty vybudoval krásný přístřešek na odpočinek a byl samotnými asi divokými turisty značně poškozen. Asi je to tím, že takové věci jim někdo poskytuje a nemusí pro to nic udělat. Myslivci si svá zařízení budují za své a sami. Je to spravedlivé? Kde jsou ty časy kdy hajní vyháněli sukovicí lidi, kteří v lese nechovali tiše a slušně. Myslivci asi nejsou politicky dost atraktivní.

• Řešení ve výsadbě okusových dřevin a třeba ovocných stromů, by neměli provádět myslivci, ale měl by se vytvořit zákon o lesích, kde se s určitým procentem jiných dřevin počítá a mají je zahrnuté lesníci ve svých plánech. Jinak se nedožijí tyto dobrovolně vysázené stromky budoucnosti, protože je lesní technika zničí dokonale a bez odvolání. Toto je zkušenost bez které nedoporučuji v tomto směru aktivity myslivců směrovat. Dohoda na nižší úrovni než promítnutá do desetiletých plánů není života schopná.

• Řešením se kterými jsme přišli před lety za krajskými zástupci LČR, vysazovat oazy okusových dřevin se všemi rostlinými patry a bohatou okusovou výsadbou, nám lesáci zamítli , protože každý vysazený strom se musí zklidit. Čili jinými slovy jen monokultura. Vysazování jiných druhů je jen zástěrka, že druhové zastoupení zde je, ale kde je obživa pro zvěř i při rozumných stavech nikdo neřeší. To, že by se škody zvěří snížili se neřeší. Navíc je zcela jednoduché svalit vinu na myslivce.

• Iniciativa z naší strany uklízet cesty po těžební technice není možná. Tato technika zničí cesty tak dokonale, že zase technikou je možné je opravit. Je to zase na lesích aby zničené cesty nechali opravit těžařům, kteří to způsobili. Z praxe naší honitby. Zpousta cest na obsluhu honitby jak pro krmení zvěře tak pro účely lovu byla dokonale zničena a není možné po nich jezdit ani terením vozidlem. Zástupce LČR nám sdělil, že na opravu cest nejsou peníze. Směšné v situaci kdy těžba Harvestorovou technikou musela přinést miliardy.

• Ještě před deseti lety byly tyto cesty sjízdné někde i osobním automobilem, dnes tam není možné jet ani terením autem. Dokonce se vyskytla taková situace, že následkem brutální těžby nemáme možnost lovecky a chovatelsky 1/3 honitby obhospodařovat. Při nekřesťanském nájmu, nemůžeme využít tutu část pro lovecké hosty, kteří by přinesly část prostředků na úhradu nájmu.

• Nájemní smlouva s LČR není nájmem ale diktátem, LČR nedovolí naše vlastní připomínky zařadit do smlouvy. Poslední výběrové řízení, proběhlo v protizákoném předpisu, kdy jako základ licitace se vycházelo z výše posledního nájmu. Nebyla tudíž dodržena rovnost přístupu všem stejná. Navíc kdo měl nizký nájem tak mu zůstal a kdo vysoký začal nespravedlivě vysoko.

• Ještě jedna připomínka, kdo pochybuje o prospěšnosti činnosti myslivců ať si spočítá a veme výchozí stav zvěře v roce 1990 a potom jednorázově připočítá celý odlov do dnešní doby, kolik bylo odloveno samičí zvěře a jaké by z toho vyplývaly přírůstky, nestačil by se divit, dnes by tato zvěř okusovala na Václavském náměstí okrasné stromy. A to že některé druhy se lavinovitě šíří může stát, že neučinil patřičná opatření. Dnes při masivní výrobě biomasy pro průmysl a ne pro výživu obyvatel se již v obrovských lánech nedá zvěř lovecky regulovat.

• Stát by se měl zamyslet nad skutečností průměrného stáří myslivců a pokud nechce aby v chovu zvěře nastal kolaps, řešit dotační program na podporu mladých myslivců. Příkladně dotací honitbám, které si vezmou mladé členy do sdružení, eventuelně uhrazení nákladu na zkoušky z myslivosti, pokud je adept složí s úspěchem.

• Stát si musí uvědomit, že podporováním lovců a ne myslivců starajících se o chov zvěře - docílí jen neudržitelný stav. Dále by stát měl snahy o vypouštění predátorů do přírody a tyto snahy usměrnit na starost o veškerou zvěř, jednostraný pohled těchto aktivit je škodlivý. Může se stát, že z honiteb vymizí zvěř a zbydou jen predátoři. Viz Slovensko a medvědi. Také si musí stát uvědomit, že lesy už nejsou takové jako před dvěstě lety. Proč tyto aktivity nevyvíjí tlak na přeměnu lesa na takový jaký byl před dvěstě lety?

Myslivecký hospodář MS Hirštejn (74)

V Klenčí prosinec 2014