Historie

Historie našich sdružení (společností, spolků) se začala psát po druhé světové válce.

Dne 13.3.1947 vydalo ministerstvo zemědělství rozhodnutí, aby honitby patřící pod správu podniku Státní lesy a statky byly pronajímány pouze lidovým mysliveckým společnostem. Ty měly být ustanovovány z myslivců z řad výkonných zemědělců, zaměstnanců státních lesů a statků i zaměstnanců z jiných oborů , z měst a venkova.

18.prosince 1947 schválilo Ústavodárné národní shromáždění ČSR zákon o myslivosti č.225 Sb., který výše uvedené rozhodnutí legislativně potvrdil. Tento zákon zrušil platnost všech předchozích mysliveckých zákonů z protektorátního období a sjednotil právo myslivosti v celé republice. Velkou pozornost věnoval ochraně zvěře a rozvoji myslivosti jako národohospodářské složky.*

V roce 1962 byl vydán zákon o myslivosti č.23 Sb., který odloučil právo myslivosti od vlastnictví honebních pozemků, které v případě pozemků ve vlastnictví státu platí prakticky dodnes s tím, že je myslivecké sdružení povinno upřednostnit přihlášky členství podané vlastníky popřípadě nájemci honebních pozemků dané honitby (viz následující zákon).

V roce 2001 byl vydán současný zákon o myslivosti č.449 Sb., který myslivost definuje jako soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a jako spolkovou činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součást českého národního kulturního dědictví.**

Zvěř považuje za obnovitelné přírodní bohatství.

Smlouva o nájmu honitby je uzavíraná na deset let a v případě honitby na honebních pozemcích státu je s dosavadním nájemcem při výběrovém řízení jednáno jako s prvním (opční právo). Pokud tento neprojeví zájem o opětovné uzavření nájemní smlouvy, má přednost myslivecký spolek, jehož sídlo je v místě honitby.

 

V roce 1990 byl schválen zákon č.83 Sb., o sdružování občanů, podle kterého jsou upraveny stanovy mysliveckých sdružení.

Až do roku 1992 byla tato sdružení základními organizacemi Českého mysliveckého svazu, poté se stala samostatnými právními subjekty.

Od 1.4. 1993 byly uzavírány první smlouvy mysliveckých sdružení s nově zřízeným podnikem Lesy České republiky, s.p. na základě výběrových řízení, již bohužel postavených na tržních principech nabídky a poptávky s obávanými nabídkami v zalepených obálkách.

Drtivá většina tehdejších mysliveckých sdružení toto výběrové řízení ustála a o honitby ještě nepřišla. Došlo také k rozdělení řady velkých honiteb mezi menší sdružení.

Ceny nájemného se skokově zvýšily téměř stonásobně!

Začalo ekonomicky velmi obtížné období v životě MS. Sdružení hledala možnosti, jak v dané situaci ekonomicky přežít. Některá byla nucena rozprodat stávající majetek, aby byla vůbec schopna zaplatit svůj první nájem. Jiná využila předcházejících aktivit a začala komerčně využívat část svých klubových prostor např. na restaurace. Myslivci také začali vydělávat prací pro cizí a pořádáním zábav a plesů. Většina organizací byla nucena vybírat vstupní členské příspěvky, hradící spotřebované jmění. Tyto příspěvky však uzavřely vstup mnoha mladým myslivcům. O lidové myslivosti se tedy už hovořit nedalo, začal boj o uchování alespoň tradičně kolektivní – spolkové myslivosti. Spolkovou myslivost udržují dosud tyto principy:

  • tradice české myslivosti

  • historie a tradice spolku

  • členská solidarita.

 

Myslivecké spolky jsou velmi cennými – až vzácnými , kamarádskými společenstvími lidí v dnešní individualizované a sobecké době! Tuto skutečnost si bohužel dnes uvědomuje málokdo!

 

Posledních dvacet let dokladně prověřilo pevnost spolků právě v Lesích ČR, pevnost mysliveckého přátelství, ochotu přinášet v zájmu celku i osobní oběti.

Přežití spolkové myslivosti do dnešních dnů je proto naším ohromným úspěchem,

který nás zavazuje dále bojovat a vytrvat!

 

Další výběrová řízení již proběhla podle posledního Zákona o myslivosti. V roce 2003 byla současně reorganizována státní správa myslivosti na obce s rozšířenou púsobností. Ve většině případů se správa přiblížila ke sdružením, což jim přineslo jistě ulehčení.

Přibyla však řada závazných nařízení, též smluvních povinností, které našim myslivcům dělají v současné době, plné rušivých činností v honitbách (automobilisté, motocyklisté, tříkolkáři, kynologové, jezdci na koních, harvestorová těžba a pěstební zásahy) velké starosti.

Během letošního (r.2013) výběrového řízení již řada našich kamarádů v zeleném bohužel o své honitby z důvodů přeplacení jinými subjekty přišla....

Asi 80 honiteb LČR,s.p. , původně připravených k pronajmutí sdružením nakonec zůstalo v režijní správě držitele z důvodu církevních restitucí.

 

Právě z důvodu pomoci spolkovým myslivcům přežít v těchto mimořádně náročných podmínkách, byl přípravným výborem ustanoven v Rumburku, okres Děčín tento Svaz , jehož Stanovy registrovalo dne 9.října 2013 Ministerstvo vnitra ČR.

Jde o dobrovolné, neziskové občanské sdružení, založené na kolektivním členství.

  • Usiluje o rozvoj spolupráce mezi spolkovými myslivci v lesích, je připraveno jim pomoci při obnově členské základny a zlepšení ekonomických podmínek.

  • Usiluje o nové společenské zadání nájemního vztahu mysliveckého spolku a státního podniku tak, aby odpovídal produkčním možnostem honitby a respektoval úlohu, který má každý spolek též jako nositel českých mysliveckých tradic. Naším cílem je dosáhnout tarifního systému nájemného, podobně jako je tomu například na Slovensku a v Ruské federaci.

 

 

* Velká část našich spolků byla založena právě před 66 lety!

**V roce 2013 Ministerstvo kultury zapsalo Českou myslivost na seznam nehmotného kulturního dědictví ČR