Sobotní zprávy 6.5.2023

06.05.2023 11:10

Vážení přátelé,

v úterý mě zavolal pan Dalibor Ficner z MS Chuchelná ve Slezsku. Požádal o pokračování naší činnosti, čímž mě velmi potěšil a přede všemi mu zde děkuji.
Upozornil mě na článek JUDr. Jany Sehnalové Několik poznámek ke smlouvě o nájmu honitby s Lesy ČR, který vyšel ve 4. čísle letošního Světa myslivosti.
Po jeho přečtení plně chápu rozhodnutí MS Zlatý Potok Valtéřov, MS Křižánky-Březiny a MS Chuchelná ve Slezsku nepodepisovat nájemní smlouvu. Spolkům, kterým se podařilo naskočit do dalšího nájemního období pak přeji hodně sil, aby jej vůbec ustáli.
Uvedený článek jsem si stáhl za 75,- Kč.
Pokusím se Vám sdělit jeho hlavní myšlenky a fakta a svoje poznámky uvádím kurzívou:
  • Úvodem autorka potvrzuje náš argument se kterým jsme se před 8 lety marně obraceli na Cenový úřad, totiž  že jsou LČR,s.p téměř státním monopolem na pronájem lesních honiteb. Nájemní smlouvou označuji v dalším textu samozřejmě Smlouvu o nájmu honitby LČR.
  • BERTE NEBO NECHTE, ALE... V této kapitole se dostáváme k zákonnému ustanovení pro nájemní smlouvu. Podle ustanovení § 1798 občanského zákoníku (OZ) jde o smlouvu, uzavíranou tzv. adhezním způsobem. Podle slov autorky jde o takové dohody, jejichž znění bylo určeno pouze jednou ze smluvních stran anebo podle jejích pokynů, aniž by druhá (slabší ) strana měla skutečnou příležitost obsah smlouvy jakkoli ovlivnit. Druhá strana má pouze možnost smlouvu v předloženém znění přijmout či odmítnout, bez skutečného vyjednávání (anglicky i česky berte, nebo nechte) . Jako typický příklad se dají uvést různé smlouvy na dodávky energií, telefonní či bankovní služby.
  • Takto nám tedy tuto smlouvu MZe nezdůvodnilo. Přiznám se Vám, že ač  absolvoval krátké školení o občanském zákoníku, uvedeného  paragrafu si nevšiml.  Ovšem nenapadlo mě , že by měla mít nájemní smlouva podobnou oporu ! Jak je vůbec možné, že stát, který vydal Listinu základních práv, mohl připustit podobné jednání svého podniku se svými občany! Jak je možné, že vůbec přehlédl dodavatelskou stránku činnosti nájemců - starost o zvěř, jejíž užitečnost potvrzuje i Ústavní soud ! 
  • Právě s ohledem na nemožnost vyjednávání je podle autorky článku důležité zvážit, zda nejsou zasmluvněné podmínky pro někoho příliš přísné, rizikové či dokonce nesplnitelné. Uzavírá tím, že nové smlouvy nejsou totožné s těmi původními....
  • KOMUNIKACE PROSTŘEDNICTVÍM DATOVÉ SCHRÁNKY Datovou schránkou probíhá většina korespondence, vyplývající ze smluvního vztahu. Datové stránky nám byly zřízeny, musíme je často kontrolovat. Přijímat zprávy je jednoduché,  odesílání  složitější .
  • Autorka se dále pozastavuje nad požadavkem uvedením osobních dat držitelů platných loveckých lístků. Podle § 236 OZ totiž spolek nemá povinnost vést seznam svých členů. Vede-li ho, může být neveřejný. Je-li však veřejný, pak musí se zveřejněním souhlasit každý člen spolku, který je v seznamu zapsán, což vychází z ochrany osobních údajů (GDPR).
  • Protože během smluvního období se se členská základna může měnit, je poskytování údajů pronajímateli přinejmenším diskutabilní...
  • NÁJEMNÉ Přejdu komentář k účtování nájemného za běžný, nikoliv myslivecký rok. Nájemné bude možné (teoreticky) jako doposud hradit alespoň zčásti prací na ochraně lesa před zvěří atd; pro takový případ je ale potřeba dodržet až rok dopředu schválenou kalkulaci , takže zatímco nájemné jako takové podléhá inflační doložce, předem schválená kalkulace je v zásadě konečná...Zároveň odsouhlasením závazného plánu opatření se  jejich realizace stává pro nájemce povinností, a to výlučně ve schválených termínech. V případě dřívějšího ukončení nájemního vztahu LČR vrátí nájemci pouze poměrnou část nájemného bez dalších nároků na náhrady a kompenzace...
  • Hospodaření se zvěří Píše se zde o úhradě kontrolního sčítání zvěře, nebude-li pronajímatel souhlasit se sčítáním původním. Sčítání zvěře má být ale podle novely ZOM zrušeno. Kromě známé povinnosti udržovat stavy zvěře v hodnotách, aby nedocházelo k nadměrným škodám se nájemce dále upisuje zahrnout do závazného smluvního plánu lovu i nenormovanou zvěř, čímž však nad rámec zákona nepoměrně rozšiřuje svoji odpovědnost. Tato  praxe tu už běží dávno.
  • Nejpřísnější, tedy objektivní forma odpovědnosti (odpovídáme i za to, co jsme nezavinili) platí i pro zákaz překročení množství krmiva na jednom vnadišti najednou. Tady bude záležet na zbytcích selského rozumu revírníků a jiných kontrolorů. Například nám někdo může navést zbytky jablek ze zahrady aniž o tom budeme vědět...
  • V závěru autorka správně podotýká, že vyvažující úprava smluvních pokut ve prospěch nájemce z případných porušení ze strany Lesů ČR chybí zcela !
  • UKONČENÍ NÁJEMNÍHO STAVU Úprava ukončení nájemního vztahu mimo sjednanou desetiletou dobu je poměrně podrobná, ovšem zatímco lesy ČR si pro předčasné ukončení nájmu vyhrazují celou řadu více či méně závažných důvodů a příležitostí, nájemce má podle smlouvy důvody pouze dva (čl. XVI. , odst. 4 a 5 nájemní smlouvy). Ani jeden z nich však nezahrnuje situaci, kdy by objektivně došlo v honitbě k praktickému znemožnění lovu, byť z důvodu vyšší moci (např. když porost lehne popelem. Důkazní břemeno by leželo podle OZ na nájemci...).
  • Nájemce se dále na několika místech opakovaně zavazuje, že nebude výkonem svých práv a povinností rušit či jinak omezovat pronajímatele   v plnění jeho úkolů, respektive že svou činnost pně přizpůsobí zejména lesnickému hospodaření. 
  • Zároveň je nájemce povinen strpět případná nutná omezení výkonu práva myslivosti a to v podstatě kdykoli mu je pronajímatel určí. Smlouva ale nemůže být považována za vyváženou, pokud takový závazek chybí i v opačném směru (O tom jsme se mohli názorně přesvědčit, když jsme požadovali slevu na nájemném podle OZ  z důvodu našeho rušení třetími osobami !).
  • Jinými slovy lze si snadno představit takové aktivity Lesů ČR, které nájemce nejenže dlouhodobě omezí na výkonu práva myslivosti, zejména například v lovu, ale nájemce na sobě přesto nadále ponese břemeno v podobě smluvních pokut (a náhrad škod), které mu hrozí, nesplní-li plán lovu, nehledě na (objektivní) důvody, které mu v tom zabránily.
     Přátelé, situace ne nepodobná postavení českých sedláků v 17. stol. Viz např. Václav Kaplický, Železná koruna" 1. i 2. díl.
  • BLANKOSMĚNKA Potenciálně nejzásadnějším je pak (opětovné) zakotvení bankovní záruky, potažmo tzv.blankosměnky (též bianco - biankosměnky), jakožto formy zajištění veškerých závazků vyplývajících pro nájemce v souvislosti s nájemní smlouvou. Na bankovní záruku by myslivecký spolek v požadované výši stěží dosáhl. Variantní řešení má podobu blankosměnky, tedy neúplné směnky, která v době své emise (vydání) dočasně, avšak zcela záměrně neobsahuje některou z podstatných náležitostí, v tomto případě výši směnečné sumy  a datum splatnosti.
  • Jinak řečeno Lesy ČR požadují po nájemcích směnku s neúplným obsahem, emitovanou tak, aby ji mohly jakožto její držitel kdykoli (v podstatě libovolně) doplnit a práva z ní uplatnit.
  • Obě  formy záruky jsou nástroj nedozírné síly, a to především z důvodu, že proti touto cestou uplatňované částce v podstatě není obrany. Dále Vás, kdo jste ji podepsali nebudu dále strašit, byla tu už s námi .....
  • NÁJEMNÍ SMLOUVA PŘED DESETI LETY A DNES je poslední kapitolou tohoto neveselého článku. Pokud srovnáme nájemní smlouvy od Lesů ČR v čase, pak je ve vztahu k nájemcům zřejmé postupné zpřísňování. Stejně jako my autorka dospívá k tomu, že současné směřování pomalu, ale jistě povede k tomu, že se k takovému nájmu budou moci zavazovat jen  finančně skutečně silné subjekty . Přičteme-li znovu aktuální hrozbu AMP (postoupil již  hlouběji do vnitrozemí na území okresu Česká Lípa) s nejistým vývojem a poměrně reálnou možností drastického úbytku černé zvěře (pravděpodobně i ostatní spárkaté) v příštích několika letech , stanou se záhy některé honitby zcela nelukrativní (za které přejde chuť vyhazovat prostředky i finančně silným subjektům). 
  • Autorka uzavírá slovy: Na zájemcích o honitby tedy je před podpisem poměrně náročné rozhodnutí, zda jim stojí honitba za to (dodávám že pro naše MS je to o to těžší, že je  srdeční záležitostí), aby za daných podmínek (které stanovil podnik, který nás o řádném hospodaření ani za 30 let nepřesvědčil !) , též s vědomím nemalých finančních nároků, vstoupili do ne tak docela vyváženého smluvního vztahu, jehož předpokládané délka činí deset let.
Paní doktorko, děkuji Vám za Vaše slova, kterými jste se snažila diplomaticky popsat neblahou situaci, která nastala v honitbách LČR a proti které jsme celé minulé nájemní období zbytečně bojovali. Ale není všem dnům konec, a čas, jediný spravedlivý rozměr tohoto světa sám o věci nakonec rozhodne !
 
Vážení přátelé, kteří jste se rozhodli nepokračovat, plně Vás chápu. Těm z Vás, kteří pokračují, přeji mnoho sil !
Děkuji Vám za přízeň.
Naše hnutí pokračuje se všemi z Vás , s honitbami i bez nich !
"Spolkové myslivosti v LČR zdar !"
Ing. Josef Zibner
předseda
 
Zpět