Sobotní zprávy 5.října 2024
Vážení přátelé,
Většina unijních velvyslanců podpořila tuto středu 25. září 2024 návrh Evropské komise zaměřený na snížení ochranného statusu vlků v Evropě. Jedná se o zásadní první krok ke změně stávajících pravidel Bernské úmluvy.
Členské státy Evropské unie daly tuto středu 25. září 2024 zelenou snížení stavu ochrany vlka, a to i přes hysterický pokřik některých ekologických aktivistů.
Je to však jen první krok: tento návrh musí být před případnou úpravou evropské legislativy ještě schválen v rámci Bernské úmluvy o ochraně volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
Rakouský ministr zemědělství Norbert Totschnig (ÖVP) hovoří o „milníku“, v němž „odbornost zvítězila nad ideologií. Vlkovi již v Evropě nehrozí vyhynutí a nyní se rozmnožuje až o 30 procent ročně.“
V prosinci 2023 Komise navrhla změnit status vlků z „přísně chráněného“ na „chráněný“, čímž by poskytla vládám a regionům více prostoru pro povolení lovu vlků.
Omezení ochrany vlků prosazovalo zejména Finsko, které má s útoky těchto šelem velké problémy.
Podle evropských diplomatických zdrojů proti tomuto návrhu hlasovaly pouze dva členské státy, Španělsko a Irsko. Zdržely se Slovinsko, Kypr, Malta a Belgie.
Německá spolková vláda se vyslovila pro změny a zajistila tak potřebnou většinu. Je to zásadní změna dosavadního přístupu spolkové vlády ve vlčí politice. Zdá se, že to bylo z velké části Německo, nejmocnější hlas v rámci systému váženého hlasování používaného v Radě EU, kdo naklonil misky vah ve prospěch pozice evropské exekutivy.
Německá ministryně životního prostředí Steffi Lemkeová, členka Strany zelených, nakonec snížení ochrany vlků osobně podpořila. „Populace vlků v posledních letech vzrostla natolik, že toto rozhodnutí je nezbytné pro udržení pastevního chovu,“ připustila.
„Koncentrace vlčích smeček v určitých evropských regionech se stala skutečným nebezpečím pro hospodářská zvířata a potenciálně i pro lidi,“ řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a vyzvala místní úřady, aby už teď využily výjimky umožňující odstřel těchto zvířat.
Lucembursko změnilo v pondělí 23. září 2024 svůj postoj z opozice na podporu a Portugalsko jej následovalo. Diplomatické zdroje sdělily, že Berlín chtěl, aby se změna statusu vztahovala pouze na vlky, nikoli na jiné druhy velkých masožravců.
Konečné hlasování se uskuteční ve čtvrtek 26. září 2024 během zasedání Rady pro konkurenceschopnost (COMPET), kde se očekává, že ministři ratifikují rozhodnutí velvyslanců. Brusel musí do příštího úterý 1. října 2024 oznámit sekretariátu Bernské úmluvy, zda hodlá navrhnout změnu pravidel, protože příslušný výbor se schází pouze jednou ročně. Letos to bude začátkem prosince a postoj EU je rozhodující.
Ochrana vlků a její výjimky
Vlci jsou přísně chráněni evropskou Směrnicí o stanovištích, která uděluje zvláštní status některým masožravcům, včetně medvěda hnědého, vlka, rosomáka, šakala zlatého, rysa ostrovida a rysa iberského. Tato směrnice implementuje ustanovení Bernské úmluvy Rady Evropy z roku 1979, kterou podepsaly členské státy EU.
Zákaz zabíjení nebo odchytu vlků umožnil jejich návrat do jejich tradičních stanovišť. V roce 2023 odhadla Evropská komise populaci vlků na 20 300 zvířat, což je téměř dvojnásobek oproti 11 193 vlkům zaznamenaným v roce 2012.
Navzdory tomuto úspěchu zůstává lov vlků za určitých okolností v některých státech povolen. Několik členských států získalo výjimky ze statutu ochrany tohoto druhu podle Bernské úmluvy; mohou obejít přísná ochranná opatření ve prospěch svých vlastních národních plánů.
Obyvatelé venkova a zemědělci v celé Evropě již dlouho volají po tvrdších opatřeních na ochranu jejich dobytka před útoky vlků.
Podle zprávy Komise z roku 2023 představují ztráty na hospodářských zvířatech ve Španělsku, Francii a Itálii polovinu celkových škod utrpěných v EU. Početné útoky vlků hlásí také Německo, Řecko a Chorvatsko.
Ve Francii, kde bylo v roce 2023 oficiálně zaznamenáno 1003 vlků, je každý rok zabito kolem 20 % vlků a úřady plánují zjednodušit postupy odstřelu. V roce 2022 činily náhrady za škody způsobené vlky ve Francii čtyři miliony eur.
Podle zprávy Komise z roku 2023 je minimálně 65 000 kusů dobytka každý rok ztraceno kvůli útokům vlků, zejména ovcí a koz (73 %) a skotu (19 %).
Zelené skupiny očekávaně odsoudily dnešní rozhodnutí vlád.
Například pro Sabiena Leemanse z Úřadu pro evropskou politiku WWF, tento krok vysílá „katastrofální a ostudný signál z Evropy.“
„Jak můžeme žádat jiné regiony, aby chránily svou biologickou rozmanitost a koexistovaly s druhy, jako jsou tygři, lvi nebo sloni, když nemůžeme koexistovat s vlkem?“ zeptala se Leemans.
Naopak reálně uvažující politici toto rozhodnutí uvítali. Například Evropská lidová strana (EPP) uvítala rozhodnutí o mezivládní dohodě, které připsala „letům vytrvalého tlaku“ největší skupiny v Evropském parlamentu.
„Jde o důležitý krok vpřed při řešení prudkého nárůstu vlčích populací, které představují rostoucí hrozbu pro pastevectví, cestovní ruch a venkovské komunity v celé Evropě,“ řekl poslanec Evropského parlamentu Herbert Dorfmann, vedoucí zemědělské politiky EPP.
Peter Liese, vedoucí delegace EPP v parlamentním výboru pro životní prostředí, potvrdil Dorfmannovy názory a řekl, že „lidé se oprávněně obávají nárůstu populace vlků v Evropě“.
Rozhodnutí vlád uvítala i Copa-Cogeca, nejsilnější zájmová skupina evropských farmářů v Bruselu. „Těší nás, že orgány Evropské unie naslouchají potřebám zemědělců a obyvatel venkova, a to i přes četné tlaky ze strany těch, kteří se nemusí vyrovnávat s následky útoků vlků,“ uvedla v prohlášení.
Zdroj: www.vlktravunezere.cz
Mějte se krásně !
"Spolkové myslivosti v LČR zdar !"
JZ