Myslivost u Lesů ČR
Od roku 1992 do současnosti a dál
Článek je opsán z 10. čísla letošního Světa myslivosti. Šéfredaktor David Vaca zpovídá výrobně technického ředitele LČR,s.p. Ing. Václava Lidického. Dovolil jsem si jej doplnit komentářem, který však nikomu nevnucuji. Každý si jej může vytvořit sám.
Lesy České republiky, s.p. (Lesy ČR) si v letošním roce připomínají 25 let své existence. Využili jsme této příležitosti a oslovili výrobně technického ředitele Ing.Václava Lidického s žádostí o rozhovor na téma myslivost. Dne 11 září jsme se se sešli v jeho kanceláři v Hradci Králové a hovořili s ním nejen o problematice myslivosti u podniku v uplynulém čtvrtstoletí, ale též o výhledech do budoucna.
Můžete na úvod prozradit , jaký máte vztah k myslivosti?
- Mám zkoušku z myslivosti, vlastním lovecký lístek a zbrojní průkaz, ale co jsem na ředitelství v Hradci, nelovím. Když jsem působil v lesním provozu, aktivně jsem myslivost provozoval, byl jsem řadu let mysliveckým hospodářem
Jak byste zhodnotil uplynulých 25 let myslivosti u podniku?
- Při vzniku podniku v roce 1992 bylo základním zadáním umožnit výkon práva myslivosti ve vlastních honitbách co nejširší veřejnosti. To vyústilo ve vytvoření většího počtu honiteb a jejich pronájmu v roce 1993. Dalším směrem bylo provozování myslivosti u specializovaných lesních závodů, ve volných režijních honitbách a v oborách. Počet režijních honiteb a obor se ustálil před několika lety. To, jak byla a je myslivost v našich honitbách vykonávána, je odrazem stavu myslivosti v České republice obecně. Systém pronajímání většiny honiteb má pozitiva, ale samozřejmě i negativa.
JZ:Ve skutečnosti se od roku 1992 přístup k myslivosti v honitbách Lesů ČR stále zužuje podle finančních možností myslivců.
- V drtivé většině režijních honiteb myslivost byla a je prováděna s prvořadým cílem nastolení rovnováhy mezi stavy zvěře a jejím prostředím.To považujeme za náš hlavní úkol. Odlišný přístup ovšem panuje v honitbách jiných držitelů a nutno přiznat, že i v řadě našich honiteb, které pronajímáme.
JZ: Nic nového, zevšeobecňující konstatování a snaha poukazovat na jiné. Myslím, že na zmíněné nerovnováze má lví podíl starší historie režijních honiteb, díky kterým se vysoká zvěř rozšířila i tam, kde dříve nebývala. O tomto dědictví se pan Lidický nezmiňuje, stejně tak o tom, jak se Lesy ČR snažily - nesnažily uživatelům si s ním poradit.
- Protože všechny činnosti člověka se v čase mění a jsou ovlivňovány zněnami v celé společnosti, v přírodě atd., domnívám se,že by měla proběhnout zásadní diskuse o tom, jak chápat myslivost v dnešní době, čemu by měla sloužit, co by měla obsahovat státní myslivecká politika a legislativa a co z toho všeho by mělo vyplynout pro praxi. Když to hodně zjednoduším, je důležité se rozhodnout, jestli se přikloníme k názoru, že myslivost je více několikasetletá tradice ušlechtilého způsobu lovu, nebo aplikovaná ekologie s cílem zajistit rovnováhu mezi početností a stavem populace zvěře a ekosystémy v urbanizované krajině.
JZ: Myslím, že tyto dvě stránky myslivosti staví dotazovaný zbytečně do ostrého protikladu.
Mohli bychom kontrovat na téma Lesní hospodářství versus těžařský průmysl.
Myslíte, že tato diskuse v myslivosti neprobíhá ?
- Když porovnám poměry v myslivosti se situací v ostatních sférách našeho života, respektive s jejich vývojem v uplynulých 25 letech, hospodaření v krajině,náš podnik nevyjímaje, tak v myslivosti se toho podle mého názoru moc nezměnilo. Tedy pokud neberu v potaz vývoj moderních technologií a jejich využívání při lovu. Chápání myslivosti mysliveckou komunitou je víceméně stejné, problémy se stavy spárkaté zvěře, které nás trápily na začátku 90. let, nás trápí pořád, vnímání myslivosti laickou veřejností je velmi podobné jako před 25 lety.
JZ: Myslivost je činností starobylou, veřejnosti do značné míry skrytou a tudíž i tajůplnou a jako takovou patrně i zůstane.
Narazil jste na stavy spárkaté zvěře, které neustále narůstají. Neproběhla na podniku diskuse o tom, jestli systém myslivosti na lesních pozemcích v majetku státu , který byl nastaven před 25 lety , by kvůli tomu nestálo za to změnit ? Situace, v níž dnes jsme , jistě nebyla cílem tehdejších změn.
- Na vývoj stavů spárkaté zvěře v České republice se nelze dívat černobíle a myslet si, že Lesy ČR mají rozhodující vliv. Podnik je držitelem přibližně pětiny honiteb v České republice. V nich může upatňovat přímo či zprostředkovaně své zájmy. V dalších honitbách jsou pozemky vloženy v honebních společenstvech. To, co se děje na zbytku honební plochy, tedy ve většině honiteb, však není schopen reálně ovlivnit. Naše honitby jsou často mozaikovitě rozmístěny mezi honitbami jiných držitelů, kteří mívají často odlišné zájmy než Lesy ČR. Situace se stavy zvěře je také rozdílná podle regionů. Jsou oblasti, kde se nárůst stavů spárkaté zvěře nepodařilo zastavit, ale současně jsou lokality, kde se to povedlo.
JZ: Pan Lidický tedy nesouhlasi s tím, že Lesy ČR zůstávají komorou vysoké zvěře v ČR. Mozaikové rozptýlení těchto honiteb jejich význam spíše podporuje než naopak.
- Od roku 2014 stále řešíme, jak dál s myslivostí v honitbách Lesů ČR. Došli jsme k závěru, že je třeba hledat ještě jiné cesty a jiné modely mysliveckého managementu ve volných honitbách, abychom se mohli přiblížit k cíli v podobě zmíněného nastolení rovnováhy mezi početními stavy spárkaté zvěře a jejímm prostředím a v návaznosti na to snížit škody způsobené zvěří na lese. Hodně jsme si slibovali od novelizace zákona o myslivosti. K ní však dosud nedošlo.
- Současně jsme se rozhodli opustit přístup podniku k režijním honitbám coby monitorovacím územím v konkrétních oblastech, respektive pravidlo mít jednu režijní honitbu na jednu lesní správu. V problematických oblastech s vysokými stavy spárkaté zvěře a neúměrnými škodami na lese působenými zvěří již druhým rokem zvyšujeme počet režijních honiteb. Vybrané honitby, které jejich nájemci z různých důvodů opouštějí, si ponecháváme v režii a problémy se snažíme řešit vlastními silami.
JZ:Je správné, pokud Lesy ČR převzaly zpět do režie honitby, které předtím sloužily různým fyzickým i právnickým osobám jako "safari". Stejně tak je chvályhodné, pokud vyšly vstříc některým středním lesnickým školám aby nemusely zbytečně platit drahé nájemné.
Když jste zmínil, že by vám mohla pomoci novelizace zákona o myslivosti, měl jste na mysli změny, které by umožnily využít model Saských státních lesů, tedy nepronajímat honitby, ale prodávat povolenky k lovu v režijních honitbách ?
- Ano, to je pro nás velká inspirace. Pokud by to zákon umožnil, určitě bychom této možnosti alespoň v části našich honiteb využili.
JZ: V případě režijních honiteb nemůžeme mít k aplikaci modelu Saských státních lesů připomínek; z našeho pohledu jde o rozšířenou formu poplatkového lovu, který tam není ničím novým.
V minulosti proběhly u podniku některé změny, mnohé podle mého názoru nevratné, které přímo či nepřímo způsobily ztrátu vlivu na situaci na honebních pozemcích v jeho správě. Šlo jednak o zmíněné uvolnění většiny honiteb do pronájmu, ale také třeba o snižování počtu pracovníků, o prodej nemovitostí, v nichž dříve bydlel personál atd. A co si budeme namlouvat, myslivost již není u podniku tak v kurzu jako před 25 lety. Nečiní to nyní, když si některé honitby nově ponecháváte v režii, potíže s personálním zajištěním lovů ?
- Jedním z hlavních faktorů při rozhodování o rozšiřovánípočtu režijních honiteb v konkrétní oblasti je otázka personální., tedy zda je k dispozici dostatek zaměstnanců schopných a motivovaných lovit, abychom nebyli v potřebné intenzitě lovu omezováni. Pevně věřím, že to tak krajští ředitelé a lesní správci chápou. Bylo by velkým neštěstím, kdybychom si ponechali v režii příliš mnoho honiteb a nebyli schopni realizovat v nich naše záměry, tedy intenzivní redukci stavů spárkaté zvěře. Jestliže se ptáte, zda jsme při přibírání dalších režijních honiteb nějak personálně limitováni, odpovádám ano, v tuto chvíli je limitem počet pracovníků, aktivně vykonávajících myslivost na jednotlivých lesních správách. Pokud by zákon o myslivosti umožnil i jiné formy managementu lovu, konkrétně již zmíněný saský model, pomohlo by nám to ke zvýšení intenzity lovu na našich honebních pozemcích. Je třeba si totiž veřejně přiznat, že myslivost v přezvěřených oblastech se zužuje v lov. Pokud by zmíněná změna zákona proběhla, podstatně by nám to ulehčilo naši situaci.
Týká se změna v přístupu k režijním honitbám pouze problematických oblastí s vysokými stavy spárkaté zvěře a škodami, nebo jde o záležitost celorepublikovou ?
- Situaci průběžně vyhodnocujeme a tam, kde zjistíme problém, řešíme ho. Aktuálně jde především o Krušné hory, ale špatná situace je také na Křivoklátsku, Plzeňsku, severovýchodní Moravě či v jižních Čechách. Když zkrátka někde vidíme, že nastaly potíže a model pronájmu honitby je nepomáhá řešit, hledáme jiné cesty a převzetí honitby do režie je jednou z nich. Aktuálně máme například více režijních honiteb na Toužimsku, kde jsou velké problémy se sikou. Díky systému režijních honiteb a nasazení tamního personálu se podařilo podstatně zvýšit počty úlovků.
Když se projednával současný zákon o myslivosti, Lesy ČR byly hodně aktivní a snažily se do něho prosadit své požadavky. Novelu připravenou v uplynulých letech Ministerstvem zemědělství již letos nestihla Poslanecká sněmovna projednat, takže po volbách se začne od nuly. Tedy samozřejmě pokud bude vůle. Hodlá se podnik více zapojit do případné tvorby zákona, aby dosáhl změn, které by mu pomohly řešit popsané problémy ?
- Podnik dostal v mé osobě příležitost být zastoupen v myslivecké radě ministra zemědělství, takže jsme u zrodu návrhů legislativy vznikajících na ministerstvu. Máme též dobře nastavenou spolupráci se Sdružením vlastníků obecních a soukromých lesů v České republice a Lesnicko-dřevařskou komorou, což představuje poměrně velkou sílu hájit společné zájmy v připomínkovém řízení. V tuto chvíli nechci říkat, jaké konkrétní aktivity bude podnik vyvíjet, nicméně na všech frontách se budeme snažit maximálně možným způsobem prosazovat, aby nový zákon o myslivosti a státní myslivecká politika, vznikne-li, umožnily vlastníkům honebních pozemků lépe a efektivněji se podílet na plánování lovu zvěře a kontrole lovu. Je veřejným tajemstvím, že současný zákonný systém hospodaření se zvěří naprosto neodpovídá potřebám. Všichni jsme se tomu nějak přizpůsobili, nebo jsme byli nuceni se tomu přizpůsobit a jedinou šancí na úspěch je změnit to. Lov se musí odvíjet od vlivu zvěře na stavy lesních porostů, ne od nefunkčního systému "sčítání" zvěře.Tato problematika je samozřejmě složitější, jde o stanovení normovaných stavů zvěře, úživnosti honiteb ...
JZ: Podle mého názoru poskytuje stávající zákon o myslivosti vlastníkům a správcům honebních pozemků prostor více než dostatečný k prosazování jejich zájmů. S požadavkem, aby se lov zvěře odvíjel od jejího vlivu na lesní porosty a ne od sčítání zvěře jsme vždy souhlasili a souhlasíme.Chybí tu zmínka o ochotě lesního hospodářství LČR poskytovat zvěři širší potravní nabídku, například výsadbou plodonosných dřevin.
Uživatelé honiteb v některých oblastech již nyní začínají pociťovat narůstající tlak ze strany Lesů ČR, aby více lovili. Některým se postupně zvyšuje nájemné, v honitbách chybí dospělá trofejová zvěř a významně se stupňuje návštěvnost honiteb veřejností, což znesnadňuje lov. Tito uživatelé si kladou otázku, jestli má za daných podmínek smysl pokračovat v pronájmu. Berete vúvahu i možnost, že by mohlo dojít v krátké době k vypovězení většího počtu nájemních smluv a nebyl by zájem o honitby ? Co by to pro podnik znamenalo ?
- Víme, že se o tom mezi myslivci na různých neoficiálních fórech mluví, ale zatím jsme takovou situaci nezaznamenali. Je otázkou, v jak masivním měřítku by došlo k opouštění našich honiteb. Ale upřímně řečeno, to jak znám poměry v naší myslivosti, nedovedu si představit, že by některá větší oblast zůstala rázem bez zájmu o honitby. Současně probíhající diskuse osobně hodnotím i jako snahu vytvořit atmosféru vedoucí k tomu, aby Lesy ČR změnily svoji cenovou politiku. Myslím, že hromadný odchod nájemců nehrozí. Řada uživatelů honiteb respektuje zájmy Lesů ČR a pravidla pronájmu honiteb, s nimiž se shoduje. S těmi se nám dobře spolupracuje, smluvní vztahy jsou bezproblémové.
JZ: Naše stanovisko jsme přednesli na oficiálním fóru, kulatém stolu k novelizaci zákona o myslivosti v roce 2015.
Počet myslivců u nás dlouhodobě klesá, myslivecká populace stárne. Současně narůstají stavy spárkaté zvěře, kterou musí a v budoucnu bude muset někdo lovit. Kladete si otázku, jaká bude situace v honitbách podniku za deset let ? Kdo bude ve vašich honitbách vykonávat myslivost ? Řešíte výkon práva myslivosti v delším časovém horizontu ?
- Samozřejmě o tom diskutujeme. Predikce jsou ale velmi složité, protože míra nejistoty , jak se budou věci vyvíjet, je obecně vysoká. Musím však podotknout, že povzdech myslivců, že jich ubývá, je do jisté míry i jejich vnitřním problémem. Často se stává, že mezi sebe odmítají pustit mladé, že myslivecké kolektivy jsou uzavřené, respektive otevřené pouze pro příbuzné a kamarády. Vezměte si, jaká je situace v některých mysliveckých spolcích, kam se mladí nemají šanci dostat. A to nejen pro nezájem starších členů, ale třeba i kvůli vysokým finančním požadavkům.
JZ: O tom, kdo a co stojí za vysokými finančními požadavky na nové členy spolků tázaný taktně nehovoří.
- Proto si hodně slibuji od zmíněného saského modelu, díky němuž by se vytvořila svobodná nabídka všem, kteří by chtěli lovit. Nebyli by nuceni někde se komplikovaně sdružovat, vše by záviselo pouze na finančních možnostech, které by tomu chtěli věnovat. Tím by se otevřel prostor pro mladé myslivce, takže v případě zavedení tohoto modelu by mohlo dojít k nárůstu počtu zájemců o myslivost, neboť mladí a začínající by měli - na rozdíl od současnosti - mnohem více příležitostí. Samozřejmě by se tím významně změnily podmínky v myslivosti - vedle spolkové činnosti by se rozšířily možnosti k individuálnímu přístupu k lovu.
JZ: A máme to tady. Proč si komplikovat situaci se spolky. Mezi řádky čteme, že by měly patřit minulosti a v lesích nepřekážet.
Vidíte, my jsme v saském modelu viděli možnost , jak zvýšit motivaci uživatelů honiteb vracením části nájemného za splnění lovu....
Oni v něm vidí možnost, jak se elegantně zbavit nájemců.
Pan Lidický nedokázal ocenit hospodářskou sílu spolků, kterou dávají bezplatně a disciplinovaně do služeb podniku. Traktory , další mechanizaci a v neposlední řadě lidskou sílu...
Zákon o myslivosti však definuje myslivost jako spolkovou činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví. Váš pohled jde tedy proti ...
- Nechť stát myslivost coby spolkovou činnost podporuje, ale pro Lesy ČR je podpora jedné skupiny uživatelů honiteb na úkor jiných obtížně představitelná.
JZ:V sektoru lesního hospodářství jsou pouze dva státní podniky, při čemž pouze Lesy ČR pronajímají honitby. Přestože jim zákon o státním podniku poskytuje hospodářskou autonomii, jako správce státního majetku se nemohou od státní politiky takto distancovat.
My jsme nikdy nechtěli žádné výhody na úkor jiných uživatelů honiteb. Svaz stojí za svými členy, nic více, nic méně. Pokud si jiní uživatelé vytvoří svoje podpůrné organizace, mají tyto organizace právo chránit zájmy svých členů zrovnatak.
Dotázaný zapomíná, že má soukromý sektor v lesích také svůj vlastní prostor. Zapomíná, kde jinde by se měli myslivecky realizovat řadoví občané ČR než ve státních lesích!
Lesům ČR je obtížně představitelná podpora jedněch subjektů na úkor druhých. V poslední době však podporuje bezplatné volnočasové aktivity v lesích právě na úkor uživatelů honiteb !
- Neodpustím si též poznámku, že pokud by myslivecké spolky chtěly usilovat o větší podporu ze strany státu, měly by podle mého názoru dosahovat těch nejlepších výsledků v myslivosti.
- Bohužel však musím konstatovat, že u Lesů ČR nemáme zkušenost, že by myslivecké spolky, jako skupina uživatelů našich honiteb , byly například v plnění mysliveckých záměrů, snižování stavů zvěře a škod působených zvěří na lesních porostech úspěšnější než ostatní - fyzické a právnické osoby.
JZ:Ktomu lze než dodat: Zázemí bonitních podnikatelů lze stěží srovnávat se zázemím mysliveckých spolků, které politika Lesů ČR,s.p. již 25 let likviduje.
- Ve všech skupinách jsou příkladní uživatelé honiteb i uživatelé problematičtí, respektive neidentifikovaní s našimi cíli, které však jsou základními cíli myslivosti. Mám na mysli normované stavy zvěře v optimální věkové a sociální skladbě, přirozeném poměru pohlaví zvěře a její dobré kondici, jež nepůsobí škody na lesích.
Je zřejmé, že myslivosti by mohla v mnoha směrech pomoci revize současné myslivecké legislativy. Naše politiky však problémy myslivosti moc nezajímají. V roce 2013 Svět myslivosti pořádal předvolební anketu, v níž jsme zástupcům politických stran položili několik otázek, týkajících se důležitých oblastí myslivosti. Letos bychom je mohli zopakovat, protože od té doby se v oblastech, jichž se položené otázky týkaly, vůbec nic nezměnilo ...
- Věřím, že nová myslivecká legislativa by mohla pomoci situaci změnit nebo změny umožnit. Ještě více nadějí vkládám do vytvoření státní myslivecké politiky, na jejímž základě by měla legislativa následně vzniknout. Jestli nějaké odvětví trpí neukotvením priorit, tak je to právě myslivost. Již jsme narazili na to, že v současném zákoně o myslivosti je uvedeno, že myslivost je kromě jiného spolková činnost. V roce 2012 byla dokonce zapsána do seznamu nehmotného kulturního dědictví České republiky. Jsou ale tyto pohledy těmi nejdůležitějšími pro budoucnost naší myslivosti ? Z hlediska Lesů ČR jako správce lesa by myslivost měla být především aplikovanou ekologií a myslivec by měl být tím, kdo aktivním managementem upravuje početnost a strukturu vybraných druhů živočichů tak, aby "to" v krajině fungovalo. Proto se domnívám, že je nanejvýš nutné stanovit a veřejně deklarovat priority myslivosti - k čemu má směřovat, co jsou hlavní a řekněme podpůrné činnosti atd. Myslivost musí být aktivitou, která někam cílí a z pohledu zájmů hospodářů, správců a uživatelů krajiny a vlastníků pozemků to rozhodně není prioritně oblast kulturního dědictví, byť má jistě svůj význam.
JZ: V případě apelu na moderní pojetí myslivosti coby aplikované ekologie se zástupce pronajímatele opět dobývá do otevřených dveří a znovu, tentokrát již zcela nepatřičně se dotýká kulturního rozměru myslivosti, který ji toliko kultivuje. Nezazní tu příště volání po praktičtějším odstřelu spárkaté zvěře jinými ozbrojenými složkami ? Poté by "to" v krajině jistě fungovalo !
Vraťme se ještě k otázce pronájmu honiteb. Nejdůležitějším kritériem ve výběrových řízeních na honitby je dlouhodobě nabídková cena. Generální ředitel Lesů ČR Ing. Daniel Szórád, Ph.D., však vloni uvedl, že cílem podniku není mít nájemce, kteří sice platí vysoké nájemné, ale nezajímá je problematika škod působených zvěří. Hodnota nabídkové ceny byla následně snížena z 90 na 80% a adekvátně byl posílen význam mysliveckého záměru. Tyto úpravy jsou však podle mého názoru zanedbatelné a systém pronájmu honiteb s doprovodnými jevy, které kritizuje generální ředitel, se nijak nezměnil.
JZ: Děkujeme panu šéfredaktorovi za tuto otázku, jakož i připomenutí loňského výroku pana generálního ředitele.
- Já to otočím: navrhněte jednoznačně ojektivně hodnotitelné kritérium, které by mohlo nahradit váhu nabídkové ceny. My ho bohužel nemáme. Myslivecký záměr může být sebelépe napsán, ale jde o teoretický materiál, který se objektivně posuzuje velmi obtížně a další otázkou je jeho realizace v praxi. My dnes pracujeme se strukturovaným mysliveckým záměrem a zohledňujeme některé parametry, které musí obsahovat, aby bylo zjevné, že si s uživatelem budeme rozumět v otázce priorit v konkrétní honitbě. V minulosti Nejvyšší kontrolní úřad podniku vytkl, že mysliveckému záměru byla přikládána příliš velká váha, na což naši předchůdci reagovali jejím snížením. My jsme ji trochu zvedli a upřesnili, oč nám v záměru jde, ale kritérium, jímž bychom nahradili nabídkovou cenu, neznáme. Zdůrazňuji, že necílíme na tržby. Jsou pro nás hospodářským benefitem, to je objektivně pravda, ale nikoli prioritou. Důkazem je například fakt, že jsme změnili přístup ke stanovování základní nabídkové ceny ve výběrových řízeních. dříve se při tvorbě ceny přihlíželo k historii nájemného v dané honitbě, takže pokud někdo v minulosti "vystřelil" cenu příliš vysoko, odrazilo se to v nabídkové ceně. Dnes se nabídková cena vypočítává z průměru cen v regionu, ale výsledné vysoutěžené nájemné přesto neklesá. To, že je zájemci o honitby mnohdy sami "vyšponují" do značné výše, je však již jiná věc.
JZ: Vítáme zde první snahu o objektivizaci nabídkové ceny, která však zatím ovoce přinést nemůže. Podle našeho názoru by měla odpovídat úživnosti honitby, hodnotě veřejně i podniku prospěšné práce myslivců. Pronajímatel by si měl ujasnit, do jaké míry je možné považovat myslivost pouze za za hobby.
V některých částech České republiky se objevili vlci. Nájemci honiteb z těchto oblastí si stěžují na následný pokles stavů spárkaté zvěře a poukazují na to, že by přítomnost vlka měla být zohledněna při stanovení nájemného. Jaký na to máte názor ?
- Jsem velmi rád, že se vlk vrací do naší přírody, protože jde o další regulační prvek spárkaté zvěře, a pokud se objevuje v oblastech, kde máme velké problémy s jejímy vysokými stavy, je to jen dobře. O tématu snižování nájemného v honitbách s výskytem vlků jsme na podniku nediskutovali a není to ani na pořadu dne. Už kvůli nízké populační hustotě vlků. Dovedu si ale představit, že pokud působením nějakého dalšího regulačního prvku dojde ke snížení stavů zvěře a nájemci nám budou honitby vracet, mohl by být o takové honitby menší zájem a my bychom na to museli nějak reagovat, například snížením nabídkové ceny.
JZ: Pan Lidický je velmi rád, že se vlk vrací do naší krajiny, i když v předchozím se o ní zmínil jako o krajině urbanizované.
- K celé vámi nastíněné problematice bych chtěl podotknout, že je zřejmé, že velká část myslivců stále nepochopila svoji roli. Vlk jim ubírá lovecké příležitosti, takže ho považují za nepřítele. Jestliže však myslivcům jde především o maximum loveckých příležitostí, lze toho docílit jen tím, že v honitbách bude více a více zvěře. Jsme tedy v začarovaném kruhu. Lov má směřovat k redukci stavů zvěře, ale to mnozí myslivci evidentně nechtějí slyšet. Tento přístup bohužel nepomáhá k dosažení cíle, k němuž náš podnik směřuje, ale ani k cílům, jímž by měla myslivecká veřejnost rozumět, tedy ke zvyšování kvality zvěře, zlepšování poměru pohlaví, věkové struktury a tím i k většímu počtu kvalitních trofejí.
JZ: Nezbývá než dodat, že začarovaný kruh vznikl právě v roce 1992, kdy začal podnik potažmo stát "ždímat vlastní vojsko".
Omlouvám se, že to řeknu, ale podnik má kvůli svému dlouhodobému přístupu k početním stavům zvěře a potažmo chovu zvěře v očích myslivecké veřejnosti psí hlavu ...
- Typickou českou vlastností je hledat viníky jinde, než u sebe, a to platí v plné míře i v myslivosti. Pokud máme mít psí hlavuza to, že chceme stavy spárkaté zvěře snižovat a udržovat na únosné míře, budu ji hrdě nosit.
Lesy ČR různými cestami nezanedbatelnou měrou podporují některé oblasti naší myslivosti. Jak v tomto ohledu vykrystalizovaly priority podpory ? A lze do budoucna očekávat nějaké další formy podpory myslivosti ?
- Podporujeme řadu oblastí naší myslivosti, a to nikoliv nahodile. Můžeme mít různé připomínky k tomu, jak je myslivost v současnosti vykonávána, ale to nic nemění na skutečnosti, že jako celek je nepostradatelnou činností člověka v krajině. Na podniku jsme jednotni v tom, že jde o nezbytnou aktivitu a je správné podporovat ji.
JZ:Jsme rádi, že v této otázce zaujaly Lesy ČR vstřícnější postoj, než jsme slyšeli před dvěma lety na generálním ředitelství.
- Podporu směřujeme především do práce s dětmi, lovecké kynologie, sokolnictví, kulturních akcí, záchranných chovů vybraných druhů zvěře či vědecko-výzkumné oblasti. Hodláme v tom pokračovat a spolupracovat s mysliveckými organizacemi. Chtěl bych za podnik vyzvat jak tyto organizace , tak mysliveckou veřejnost: přijďte s podnětnými projekty pozitivně ovlivňujícími naši myslivost a my vám pomůžeme !
JZ: Tady narážíme na určitý rozpor v postoji podniku. V předchozím jsme opakovaně četli, kterak se snaží myslivost oprostit od všeho nepraktického, směrovat ji operativně k redukci přemnožené spárkaté zvěře a zde cílí podporu zcela a pouze koncepčním směrem.
Děkuji za rozhovor
David Vaca