Co přinesl 45. týden - AMP Luhačovice

Vážení myslivci našich spolků Čech, Moravy i Slezska, přátelé přírody, zdravím Vás na Martina,

po návratu z luhačovického semináře.

1. Boj za zlepšení postavení MS v LČR

Osobností, která podle mého názoru skutečně aktivně usiluje o  narovnání poměrů v celém agrárním sektoru, je paní poslankyně a radní Margita Balaštíková. Je jisté, že bude mít v následujícím volebním období velmi silné slovo jak v hnutí ANO, tak samozřejmě ve zmíněném sektoru.

Myslivost , myslivce  a jejich spolky považuje za jeho nepostradatelnou součást .

Právě z tohoto důvodu jsem se vydal na Mezinárodní odborný seminář k problematice Afrického moru prasat, který se uskutečnil v úterý 7.listopadu v Luhačovicích.

Považoval jsem za nutné se znovu s nově zvolenou poslankyní setkat a projednat s ní situaci v našem boji.

Průběh semináře bude jistě publikován v mysliveckém tisku i  na jeho webových stránkách.

• Seminář pořádala  ČMMJ ve spolupráci se  Zlínským krajem
• Moderoval jej šéfredaktor Myslivosti pan Kasina, se kterým jsem stručně projednal vydání příspěvku na téma volnočasové zóny v honitbách a přiměřené snížení nájemného.
• Seminář dlouze natáčela ČT, ve večerních zprávách však uveřejnila pouze kratičký šot.
• Úvodem vystoupila paní Balaštíková, která velmi ocenila práci myslivců při zdolávání AMP. Pokud jde o problémy agárního sektoru (včetně  myslivosti), jednoznačně je vidí "nahoře", tedy na vládní úrovni a odtud je bude nezbytné řešit. Chybí nám koncepce, kterou má např. SRN.  To, co vidíme v zemědělství, je důsledkem nekoncepční politiky. Není divu, že se zemědělci pouze přizpůsobili. Začali se ve velkém věnovat pěstování energetických plodin, kukuřice a řepky. Je nutné nastavit dotační politiku opět rozumným směrem cestou  půdní úrodnosti, střídání plodin ap. Poslankyně klade jednoznačně důraz na konkrétní spolupráci, která dnes chybí.
• Poznamenávám, že byla během celého jednání , tedy od 9.00 do 16.00 doslova "na roztrhání". Podařilo se mi ji s ní pohovořit až  v samém závěru. Potvrdila svůj slib prosazovat nižší sazbu DPH pro neziskové organizace našeho typu (včetně např. včelařů, drobnochovatelů, a zahrádkářů). Seznámil jsem ji  s naším pohledem na volnočasové zóny v honitbách a jim odpovídajícím požadavkům na snížení nájemného. Požádal znovu o pomoc.  Názory se velmi blížíme. Ke konkrétním krokům může dojít po ustavení Poslanecké sněmovny a vlády.

• Ing. Miloš Ježek, Ph.D. z ČZU Praha vystoupil s problematikou chovu černé zvěře u nás i ve světě. Plán lovu je plněn ve všech kategoriích, kromě selat (pouze ze 75%). Bachyňky přicházejí do reprodukce  krátce po dosažením pohlavní dospělosti. Kumulací této chyby dochází k paradoxní situaci - černé lovíme stále více, ale její stavy se  zvyšují. Popsal též telemetrické sledování prasat pomocí GPS obojků (viz článek v posledním čísle Myslivosti). Sledování dokázalo, že se zvěř po většinu zdržuje na poměrně malé ploše. S rodinnou tlupou lze tudíž dobře hospodařit.
• Pan Tönis Korts z Estonska  nás seznámil se struturou honební plochy v této pobaltské republice. Honitby tam dosahují výměry 5000 ha s ohledem na chov losí zvěře. V zájmu likvidace AMP je nutné snížit populační hustotu černé zvěře na 1,5 ks /1000 ha.Společné lovy mají povoleny celý rok. Stejně tak i lov z automobilů, s čímž tamní myslivci nesouhlasí. Divočáky s příznaky choroby je možné lovit bez povolení. V zemi mají instalováno 300 kontejnerů na uhynulou zvěř, ovšem ve většině honiteb ji po odběru barvy zakopávají do hloubky 1m. U našich myslivců to vyvolalo údiv, ovšem v Estonsku je řada bažinatých oblastí, odkud zvěř nelze odvézt.
• Podobná situace je v sousedním Lotyšsku. O ní referovala (též v angličtině), paní Linda Dumbrovska. Velmi rázně podtrhla význam myslivců v krajině, v čemž podpořila paní Balaštíkovou.  Jejich informace jsou pro celý systém nejdůležitější.  V likvidaci AMP mají  lotyšští myslivci přednost před ozbrojenými složkami.
• Situaci v Polsku přiblížila paní Wioleta Knižewska. AMP je zasažen východ Polska. 

Společným jmenovatelem zahraničních zpráv je původ AMP- byl tam podobně jako u nás zavlečen nedisciplinovanými lidmi !

S potěšením lze konstatovat, že myslivecká etika je v těchto zemích stejná jako u nás.

• Obou zástupců z Pobaltí  jsem se otázal  na spolupráci s Ruskem a Běloruskem. Zvláště s Běloruskem prý byla dobrá.
• Ing.Miloš Ježek, Ph.D. dále shrnul průběh AMP u nás, což již bylo publikováno).
• Ing.Ladislav Hráček z ORP Zlín přiblížil praktickou činnost státní správy po vypuknutí  AMP. Jeho kolegyně popsala instalaci pachových  a elektrických ohradníků i odchytových klecí, které prasata otvírají ryji.
• Závěrem vystoupil MVDr. Pavel Forejtek, CSc. z institutu chovu zvěře Brno-Wien-Nitra. Zabýval se otázkami původce nemoci, jejího průběhu, hygienických opatření. Virus je rezistentní vůči nízkým teplotám a jinak se projevuje jako "letní nemoc". Obavu vzbuzují kusy , které získaly imunitu a mohou chorobu dále přenášet. Stále jde o časovanou bombu a proto bychom v celé republice měli zůstat velmi ostražití a snažit se rapidně snížit populační hustotu černé zvěře. K ideálnímu stavu 10 ks /1000 ha máme stále daleko, v průměru ji překračujeme 4 - 5x !  Současné náklady na likvidaci moru jsou směšné oproti těm, které bychom museli vynaložit, kdyby se AMP dostal do chovů prasete domácího. V Polsku, na Litvě i v  Estonsku už bohužel k tomu došlo.
• Jako perličku uvedl, že o propuknutí AMP varoval  Česko, zemi vedle SRN  s  nejvyšší  populační hustotou černé zvěře v Evropě,  ruský orgán veterinární kontroly ROSSSELCHOZNADZOR.
• K údivu všech přítomných v sále chyběl zástupce Státní veterinární správy, která den předtím prohlásila, že situace s AMP je velmi nebezpečná.
• Od 1.12.2017 začne platit eradikační plán.
• Pokud jde o příspěvky myslivcům na pořízení chladících zařízení, úhradu sníženého hospodářského výsledku (nižší atraktivitou honiteb pro poplatkové lovy) ap., bude o nich možné hovořit až po úhradě stávajících příspěvků.

• Jiné zroje tentokrát žádné důležité novinky kupodivu nepřinášejí.