Co přinesl 43. týden 2019
- Koncipuji jej jako další stanovisko a výzvu k myslivosti v LČR, s.p. .
- Krátce připomínám spolupráci myslivců s lesníky státních lesů od roku 1947.
- Dále charakterizuji zlom, ke kterému došlo v roce 1993, kdy se ustavený státní podnik Lesy České republiky se zcela odřízl od dřívějších tradic. S výjimkou čtyř lesních závodů a závodu semenářského se zbavil výroby, potažmo lesních dělníků a nižších THP a přešel na problematický specializovaný dodavatelský systém. Ten považujeme za systémovou chybu, která naše lesy přivedla v posledních suchých a teplých letech k rozsáhlé kůrovcové kalamitě. Podnik sedostal do postavení bývalých panství v době zrušení roboty. Vlastní personál nemá rovněž dodavatelé o něj příliš nepečují. Najímají si živnostníky. Mladé absolventy lesnických studijních a učebních oborů, nyní podnikem podporovaných, přijímají firmy na dohodu o provedení práce. Se svým tvrdým sociálním postojem se nechtějí s nikým příliš dělit, což není nic nového. O zahraničních dělnících se již nehovoří.
- Změna výrobního systému přinesla současně šokovou změnu myslivosti. Od počátku se pronajímatel výrazně orientuje pouze na tržby. Ačkoli zákon o myslivosti o ceně za kterou bude honitba pronajímaná nehovoří jako o jako kriterii výběrového řízení, podnik si ji stanovil jako kriterium hlavní a značně ji zvýšil. Pronájem honitby je z daňového hlediska službou, jejíž obsah je redukován na sepsání nájemní smlouvy, zpracování roční faktury, výčet škod na lesních porostech a kontrolu ulovené zvěře. Uživatelé honiteb budují a udržují na vlastní náklady mysliveckou infrastrukturu ve vlastnictví státu Používání lesních komunikací si myslivci platí zvlášť. Ačkoli od žádnou přidanou hodnotu nepřejímají, platí navíc DPH pouze díky pronajímateli-plátci.
- Nájemné je podle našeho názoru vysoce předražené. Nerespektuje náklady uživatelů - našich členských subjektů, ani úživnost honiteb. Z hlediska fungování myslivosti jako služby lesu působí kontraproduktivně a celý systém ničí. Je v rozporu s nálezem Ústavního soudu č. 49 /2007. Podle fundovaně zpracované právní analýzy lze nájemné za honitbu a s tím související daňové aspekty považovat za náklad vznikající v souvislosti s realizací povinností uložených daným zákonem.
- Kromě zmíněných právních skutečností podnik nereflektuje na žádosti o přiměřené snížení nájemného podle občanského zákoníku.
- Po více než čtvrstoletí tvrdého inkasa našich spolků se lze důvodně obávat, že s poklesem příjmů z lesnické činnosti se pronajímatel budete snažit na myslivcích “hojit”. Tudy však cesta rozhodně nepovede.
- Cestou z bludného kruhu pro obě smluvní strany je respektování nálezu Ústavního soudu . Je nutné zahájit jednání o úpravě nájemného a narovnání smluvních vztahů s našimi členskými subjekty v duchu zmíněného ústavního nálezu.
- Nežádáme nic na úkor ostatních nájemců, kteří mají stejnou možnost domáhat se svých práv také.
- Závěrem vyzývám pronajímatele, abychom již konečně v zájmu českých lesů dali do pořádku dosud jednostranně postavené smluvní vztahy a vrátili se k dříve osvědčeným formám spolupráce lesníků a myslivců.
Josef Zibner