Co přinesl 42. týden 2018

20.10.2018 22:09
Vážení myslivci našich spolků Čech, Moravy i Slezska,  přátelé přírody, srdečně Vás zdravím s pětiletým výročím Svazu.
1. Boj za zlepšení postavení MS v LČR -
- Nový fenomén české myslivosti
Vážení přátelé,
je tomu právě pět let, kdy jsme obdrželi Ministerstvem vnitra potvrzené Stanovy a  byl ustaven náš Svaz,
aby  organizovaně bránil a  spolkovou myslivost v revírech státního podniku.Lesů České republiky, které reálně hrozí zánik.
Kromě toho jsme vystaveni obecnému tlaku na českou myslivost, který má svůj počátek v době krátce po  sametové revoluci , 
kdy došlo k rozvoji různých rádoby ochranářských hnutí, pocházejících ze západních zemí. Do té doby jsme o nich pouze četli například  v knížkách  Vladimíra Paulišty.
Objevil se nový fenomén - útoky na myslivost.
V předválečné době požívali myslivci úcty. 
Myslivec patřil k privilegované, majetné   a tudíž všeobecně vážené vrstvě obyvatelstva. Dokládá to  literatura pro mládež i dospělé, později také film.
Po zrušení roboty v roce 1848 se k výkonu práva myslivosti dostávali i sedláci, a to v polních honitbách se "selskými  lesíky", doméně zajíce a koroptve. Lesní honitby obecních  společenstev byly zpravidla pronajímány, lov tam zůstal v rukách panstva  a jeho personálu , stejně jako v revírech soukromých. Zemědělci tuto myslivost s jistou ostražitostí tolerovali. Honební starostové vybírali náhrady škod většinou k  oboustranné spokojenosti. Ustavená Československá myslivecká jednota plnila funkci osvětovou a vzdělávací ve prospěch tradičního ušlechtilého chovu a lovu zvěře.
Po druhé světové válce došlo k demokratizaci , neboli  "zlidovění"  myslivosti,
která reagovala na společenské změny. Již v roce 1946 vydalo ministerstvo zemědělství nařízení, aby honitby patřící pod správu podniku Státní lesy a statky byly pronajímány pouze lidovým mysliveckým společnostem. Následovalo vydání zákona o myslivosti č.225/1947  a č.23/1962, který odloučil právo myslivosti od vlastnictví honebních pozemků. 
 Myslivecké spolky  (sdružení) se staly základními organizacemi ČS, později Českého mysliveckého svazu  a pracovaly pod ochranným deštníkem Národní fronty, ve které měla vedoucí úlohu KSČ.  To jsou obecně známé věci, které uvádím jenom proto, abych zdůraznil, že tyto spolky  po téměř půlstoletí nepoznaly starost o svoji existenci, nepočítaje v to změny honiteb a slučování sdružení v polovině sedmdesátých let.
V roce 1993 přišel šok, na který nebyli z valné části myslivci z revírů státních lesů připraveni a nutno říci,
 že se z něj dosud plně nevzpamatovali. 
O tom svědčí pouhá 4 % těch , kteří jsou ochotni se tlaku pronajímatele solidárně a organizovaně bránit !
Novela mysliveckého zákona , později i současný zákon č.449/2001 opět spojil myslivost s vlastnictvím/držbou honebních pozemků.
  • Stát ponechal spolky na pospas pronajímateli.
Českomoravská myslivecká jednota vrátila spolkům právní subjektivitu, 
  • Celostátní myslivecká organizace se zbavila odpovědnosti za myslivecké spolky, ponechala je osudu bez jakékoli ochrany.
LČR, s.p. odstartovaly výběrová řízení po svém.
  • Pronajímatel postupoval v roce 1993 (a dále)  obálkovou metodou podle hesla "rozděl a panuj". Nájemné bylo  stanoveno pouze na základě  nabídky a poptávky.  Tento mechanismus kdosi spontánně a veřejně označil za "výpalné". 
      Myslím, že není třeba dále rozvádět  téma, které tu probíráme již pátým rokem.
 
Co je třeba konat: 
  • Prostředkem k výkonu práva myslivosti je pro našeho myslivce spolek. Pro jeho další existenci je nutné se  angažovat. 
  • I k nám dorazila jako  nutnost obecná pravda "v jednotě je síla". Spolky , spolupracujme !
  • Svým příkladem chránit dobré  jméno  české myslivosti u veřejnosti. Není však nutné jí nadbíhat.
2. Z jiných zdrojů:
 
Silvarium.cz
17.10.2018
Od konce června vykonává funkci ministra zemědělství Ing. Miroslav Toman, CSc. Redakce Světa myslivosti  (šéfredaktor David Vaca) ho oslovila se žádostí o rozhovor na aktuální témata související s naší myslivostí.
Prvotním úkolem je zpracování nové koncepce myslivosti
Z článku vyjímám:
Mezi odbornou veřejností se dlouhé roky hovoří o nefunkčnosti systému hospodaření se zvěří a jako jedna z příčin je uváděna myslivecká legislativa. Jak byste chtěl tento systém změnit, když nemáte v úmyslu novelizovat v dohledné době zákon o myslivosti?
V první řadě bychom si měli definovat nejen cíle, ale i kompromisní řešení. Nemůžeme svět vidět černobíle. Myslím si, že to je jeden ze zásadních problémů současné myslivosti, myslivců a zemědělců. Zemědělci nechtějí připustit žádné škody na úrodě způsobené zvěří, což je z jejich pohledu legitimní požadavek na zhodnocení práce a peněz vložených do půdy. Pohled mnohých myslivců vychází z dřívějšího systému provozování myslivosti u nás, tedy „ve svém volném čase se starám o zvěř, národní bohatství, a ještě o krajinu, ale stát mi v porovnání se zemědělci ničím nepřispívá“. Takže znovu opakuji, pokud nalezneme dohodu mezi těmito hlavními subjekty, jsem připraven předložit materiál do vlády.
 
Komentář: Jaký je tedy "dnešní" systém provozování myslivosti?
 
O nutnosti přípravy koncepce myslivosti v České republice se hovoří již několik let, ale dosud se tak nestalo. Co v této věci hodláte učinit? Máte nějaký plán a termíny?
Jak už bylo zmíněno, koncepce myslivosti byla vytvořena a odsouhlasena na společném jednání na Vysoké škole zemědělské v Brně v roce 2006. Na tomto jednání byl široký tým odborníků, kteří dlouho hledali optimální a splnitelné vize. Z tohoto důvodu byla koncepce vytvořena pouze na deset let, aby mohla být případně revidována. Je špatné, že se na takto zásadním dokumentu nepracovalo, a výsledkem je, že již dva roky nemáme platnou koncepci. Předpokládám, že do konce září mi bude sekcí lesního hospodářství prvotní návrh předložen.
 
Narazili jsme na škody působené zvěří na lesích. Česká republika v současné době zažívá kůrovcovou kalamitu, která u nás nemá obdoby. Na obrovských výměrách vznikají kalamitní holiny, které bude potřeba zalesnit. Současně jsme však na historických maximech v početních stavech spárkaté zvěře. Existuje vážná obava, že za této situace bude obnova lesů velmi obtížně proveditelná. Jak chcete tento problém řešit?
Máte pravdu, že úživnost krajiny a systém mysliveckého hospodaření vedly k extrémnímu nárůstu početních stavů spárkaté zvěře. Lokálně zvýšené početní stavy vybraných druhů spárkaté zvěře jsou v České republice problémem, který je do značné míry generován současným způsobem obhospodařování krajiny, a to nejen v podobě pěstovaných plodin, ale i výměrou polních celků. Rovněž je nutné zmínit, že na mnohých místech v republice nefunguje spolupráce mezi zemědělsky hospodařícím subjektem a uživatelem honitby, což v konečném důsledku přináší ztížené možnosti lovu zvěře. Zejména v místech, kde pole navazuje na lesní komplexy, by měly být vytvořeny okrajové pásy s plodinou umožňující lov spárkaté zvěře. V neposlední řadě je nutné zajistit dostatečnou ochranu mladých kultur před působením zvěře, a to jak mechanickou, tak chemickou.
Paradoxem ale určitě je, že na zdecimování našich lesů se nepodepsala tolik zvěř jako několik suchých let a gradace různých druhů podkorního hmyzu, zvláště kůrovce smrkového. V rámci dotačních titulů chceme podpořit nejen výsadbu, ale i ochranu lesních kultur.
 
Komentář: Jistě kvitujeme, že tu nestojíme jako vždy jediní na pranýři
 
MYSLIVOST.cz
V pátek 12. října proběhlo setkání představitelů ČMMJ s ministrem zemědělství, Miroslavem Tomanem a jeho náměstkem pro oblast lesního hospodaření Patrikem Mlynářem. Za ČMMJ se ho zúčastnili předseda Jiří Janota a místopředseda Jiří Červenka.

Hovořilo se o celkové situaci v myslivosti, potažmo v ČMMJ. Mezi další témata diskuze se dostala především situace státní správy myslivosti, současný zákon o myslivosti, aktuální propagace myslivosti i samotných myslivců, škody zvěří, evidence držitelů loveckých lístků a finanční podpora ze strany státu. Vymezený časový prostor umožnil také nastínit problematiku škod způsobených zvěří a oblast normování stavů zvěře v honitbách.

Věříme, že podobná jednání budou mít v konečném důsledku za následek vytvoření vhodných a efektivních podmínek pro výkon práva myslivosti v ČR.
 

Autor: MN

LCR.cz

Slovenští a čeští lesníci si 16. a 17. října na Sliači a v Černém Balogu připomněli 100. výročí vzniku Československa. Na mezinárodní konferenci věnované lesnictví v době společného státu i v současnosti společně vysadili lipový jubilejní háj a odhalili pamětní kámen s letopočty i symboly obou států. Podepsali také společné prohlášení. 

„Aby se pozitivní přínos českých a slovenských lesníků v období společného státu i následujících let neztratil ve víru dějin, je třeba upozornit na současná rizika, která souvisí s aktuálními problémy v lesním hospodářství. České a slovenské lesy postihla pravděpodobně nejhorší katastrofa od časů Marie Terezie v podobě kůrovcové kalamity. Lesy oslabené emisemi, houbami, globálním oteplováním a dalšími extrémními výkyvy počasí jsou, také s ohledem na požadavky zástupců ochrany přírody a s tím souvisejícími hospodářskými omezeními, lehkou kořistí kůrovce. Je tedy pravděpodobné, že velká část lesů se v současné podobě nezachová. Ke zvládnutí této situace potřebují lesníci významnou podporu veřejnosti i státních orgánů,“ v textu uvedli. 

Autor:LČR

Vážení přátelé, děkuji Vám za pozornost,

S pozdravem

"Lovu zdar!"

JZ

 

 

Zpět