Co přinesl 41. týden 2016

Vážení myslivci, přátelé přírody,
srdečně Vás zdravím z Rumburku. Omlouvám se za zpoždění tohoto sdělení. Včera večer jsem se nemohl připojit k internetu.


1. Boj za zlepšení postavení spolkové myslivosti v LČR:

• Navazuji na minulý závěr: Dosavadní speciální myslivecká legislativa, potažmo i smlouva o nájmu honitby pokulhává za nově upraveným občanským právem (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník , stále ještě uváděný jako nový občanský zákoník).
• Nový podnět k našemu boji dává v tomto směru článek "K omezení výkonu práva myslivosti třetími subjekty" autora JUDr. et Ing. Romana Ondrýska , MBA, Ph.D. , advokáta, pedagoga Právnické fakulty v Brně, uveřejněný v 10. čísle Myslivosti na stranách 22.-23.
• Článek jsem uveřejnil v plném znění na této stránce v  rubrice Z tisku.

• Autor přesně popisuje sankce pronajímatele LČR,s.p. v případě předčasného ukončení nájemní smlouvy uživatelem. Pozastavuje se nad tím, že se v nájemní smlouvě naopak nedočteme, že i nájemci jsou oprávněni požadovat náhradu škody vůči pronajímateli, pokud nezajistí nerušený výkon jejich nájemních smluv.

• O jaké situace jde, vyjmenovává přesně ty, o kterých mi píšete :
• Rozhledny, tábořiště, stovky cyklistů a turistů.
•  Dodali bychom: Hromadné akce v lesích, neuzamčené závory, kterými do honiteb vnikají motorkáři, čtyřkolkáři, automobilisté, neprohrnované lesní cesty v době nouze, plošné nasazení harvestorů bez jakéhokoliv upozornění uživatele, chybějící součinnost při ochraně mysliveckých zařízení (v majetku pronajímatele!) atd....
• Jaké navrhuje řešení (cituji):
• "...pokud takový pronajímatel pronajímá honitbu nájemci (mysliveckému sdružení) , měl by takové skutečnosti zohlednit do samotné nájemní smlouvy, tj. že má v plánu takováto „společenská zařízení“ vybudovat a přesně je vymezit – poloha, velikost apod. Pokud nájemní smlouva takovou úpravu neobsahuje, měl by, pokud se nedomluví na nějaké kompenzaci s nájemcem, snížit cenu nájemného. Pokud takto pronajímatel neučiní je nájemce oprávněn požadovat náhradu škody."
• Toto oprávnění vychází z § 33 odst. 9 Zákona o myslivosti , které uvádí, že „Není-li tímto zákonem nebo smlouvou o nájmu stanoveno jinak, řídí se právní vztahy ze smlouvy o nájmu honitby ustanoveními občanského zákoníku (OZ) o nájmu.“ Jedná se zejména o základní ustanovení § 2201 o nájmu, a to „nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.“ Ustanovení obsahuje základ vymezení následků nájemní smlouvy, totiž práv a povinností, které stranám ze smlouvy vzniknou.
• Základní povinnosti pronajímatele vůči nájemci jsou upraveny v ust. § 2205 OZ.  Pronajímatel je povinen nájemci věc přenechat k ujednanému nebo obvyklému účelu. V nájemní smlouvě je sjednán účel, pro který bude věc užívána, a to zcela konkrétně, tj. smlouva o nájmu honitby.
  Pro naši problematiku je důležité ust. § 2205 písm. c) OZ, a to „Nájemní smlouva pronajímatele zavazuje zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu“.Je tedy povinen zajistit nájemci po celou dobu nájmu nerušené užívání pronajaté věci, tedy jednak se zdržet jakýchkoli vlastních zásahů, kterými by nájemce rušil v užívání věci, jednak je povinen nájemce chránit před takovými zásahy ze strany třetích osob . V případě, že pronajímatel tuto svoji základní povinnost nesplní, může nájemce v závislosti na okolnostech vůči pronajímateli postupovat podle ust. § 2212 OZ, tj. právo nájemce na přiměřenou slevu z nájemného.
• Článek se zabývá také velmi častým narušováním výkonu práva myslivosti chovateli skotu, kteří ponechávají pastviny celý rok  pod elektrickým ohradníkem.
• Závěrem autor  konstatuje,  že nájemci, tj. uživatelé honiteb, by měli v první fázi požadovat po pronajímateli zajištění pokojného užívání honitby.
• Myslím, že jsme již tento krok při jednání s LČR,s.p. několikrát učinili.
•   Pokud ovšem uživatel honitby nemůže z objektivních důvodů honitbu řádným způsobem užívat a ze strany pronajímatele nedojde ke sjednání nápravy, je na zváženou, zda-li nemá uživatel honitby požadovat po pronajímateli snížení ceny nájmu, případně se bránit soudní cestou a požadovat po pronajímateli náhradu škody vzniklou tímto protiprávním jednáním.

Ano , přátelé , zvažme oprávněný požadavek snížení ceny nájmu z výše uvedených důvodů.

K tomu ovšem bude nutné vypracovat tento postup:

• Charakterizovat rušivé vlivy v honitbě
• Odhadnout výměru zasažené části honitby
• Odhadnout počet dní v roce, po které je lov rušen
• Stanovit vícenáklady spojené s neplněním povinností pronajímatele, například  zimní prohrnování lesních cest vlastními silami, opravy mysliveckých zařízení zničených těžbou, ap.
• Stanovit výši škody a o tuto částku požadovat snížení nájemného.

•  Podání žádosti o snížení nájemného - Svaz  tuto žádost podpoří na úrovni GŘ i lesních správ.
• K podání žádosti zpracujeme společný formulář s tabulkou.

Aniž bychom upustili od strategické koncepce tvorby nové nájemní smlouvy, projednávané členskou schůzí, jde o další taktický směr našeho tažení za záchranu spolkové myslivosti v LČR.

• Očekávám Vaše reakce.

2. Z Vašich příspěvků

• "Myslím, že nejzásadnější věc jsou finance, které lesy dávají jinam,  za ně by mohly mít každý strom ochráněný proti okusu. A hlavně by měly vysvětlovat v mediích funkci myslivosti a posílat tzv.ochranáře do příslušných mezí (lidově do r..i) ! RYS.
• Posílá i snímek berana , strženého psem.
• Jeho přípomínky k anketě o škodách zvěří naleznete na stránce O nás, v rubrice Názory, východiska, bereme za slovo ...

3. Různé
10. číslo Myslivosti uvedlo,  již vzpomínanou mysliveckou statistiku za  minulý rok (Dr.Pavel Forejtek, Středoevropský institut pro zvěř Brno-Wien-Nitra):

• V ČR bylo evidováno 5792 honiteb,
• 31 223 lovecky upotřebitelných psů, z toho 11 340 ohařů.
• Bylo uloveno:
• 99 928 ks srnčí zvěře, za optimum je považován lov 100 000 ks. K zásadnímu poklesu stavů snad ještě nedochází, i když je tato zvěř vytlačována rozšiřující se zvěří daňčí i dalšími vlivy. Dle autora je nutné upravit  poměr pohlaví 1 : 2,5 ve prospěch srnců.
• 23928 ks jelení zvěře (rekord), překročen plán lovu holé zvěře, stavy se tím pomalu budou snižovat.
• 18968 ks daňčí zvěře (rekord), která expanduje.
• 9485   ks mufloní zvěře (též rekord) - za přijatelné maximum je považován roční odlov 10000 ks.
• 14541 ks  sičí zvěře, především siky japonského,  rekordní lov, který ovšem siku japonského nezadrží, je nutný využívat odchyt , jak navrhuje i náš pan RYS.
• 185496 ks černé zvěře (rekord), s podobným komentářem jako u siky.
• 36181    ks zajíce polního - historické minimum !
• 430000 ks bažanta obecného - převážně však z odchovů.
• 255 000 ks kachny divoké - podobně jako u bažanta z velké části z odchovů.
• 83 932 lišek - na vzrůstu stavů se projevuje  likvidace vztekliny.

Z dalších zajímavých  a podnětných článků:

• Synantropie je když (Zdeněk Hlaváč) - s. 21
• Změna klimatu v životě zvěře (Martin Mohelský) - s. 42
• Výživa srnčí zvěře (Pavel Schrerer) - s.46

4. Výzva

• Prosím členské organizace o uvedení počtu členů ČMMJ v našich řadách.
• Děkuji.

Ach ti psi!!!

Ohlédnutí za lovem srnců

 

Foto RYS, děkujeme !

Krásný příští týden v přírodě,

Lovu zdar!

JZ