Co přinesl 40. týden 2019
- Dostali jsme se do koalice s lesnickým sdružením PRO Silva Bohemica, p.s. ČLS. Připomínám, že jsou to jediní lesníci v ČR, kteří považují myslivost za velmi důležitou službu lesu a naše předražené nájemné za kontraproduktivní. Naše honitby nejsou přezvěřené, my bychom s požadavky na přirozený způsob lesního hospodářství neměli mít problémy. Rovněž tak s formalitami poslední novely ZOM. Ta musí ještě projít Senátem.
-
PRO-SILVA iniciovala 9.9. jednání o myslivosti s MZe, LČR a ČMMJ. K tomuto jednání se připojíme také.
-
Potřebovali bychom o sobě dát důrazně vědět. Samozřejmě by bylo nejlepší, pokud by se k nám přidaly další spolky. Ovšem víme, že to moc nejde. Jistě by nám pomohlo nějaké větší setkání - SJEZD všech našich členů a přívrženců. PRO-SILVĚ se osvědčilo osobní jednání s poslanci. Jednal jsem dosud se 2 poslanci a 1 senátorem, zatím nic moc. V mailovém styku nám pomohl poslanec Bojko Moravskoslezského kraje. Měli bychom s ním promluvit osobně.
-
Pokud jde o reakci na odpověď ministra zemědělství: Souhlasíte, abychom mu s panem Kočárkem odpověděli formou osobního či otevřeného dopisu? Když to řeknu jednoduše: Pan ministr nám děkuje nám za důvěru, ovšem moc důvodů k ní zatím nemáme. Vyzývá nás ke konstruktivnímu postupu, my zatím čelíme z jejich strany (včetně LČR) destrukci. Nepovažuje za vhodné se zabývat našimi argumenty, ačkoli jenom naše spolky přispěly od roku 1993 do kasy podniku nejméně 50 mil.Kč a do státní kolem 10 mil. Kč v DPH ! Takto se opravdu jedná s odběratelem velmi skromných služeb , dodavatelem myslivecké infrastruktury, pečovatelem o přírodního bohatství ? Kolik sazenic jsme za ta léta vysadili, kolik km oplocenek vybudovali či opravili atd !
-
Pan Jaroslav Kočárek - připravuje otevřený dopis ministrovi
-
Pan RYS - připravil leták proti vlkům.
-
Obdobné tiskoviny- články z časopisu Svazu chovatelů ovcí mi zaslal pan Havrlant.
-
Pan Duda, myslivecký referent PRO-SILVY nám nabízí setkání v lese, kde by nás seznámil s jejich vizí přirozeného lesního hospodářství s praktickými ukázkami, s metodikou plánování lovu zvěře podle stavu ekosystému apod. Zatím asi v okruhu MS Ústeckého a Libereckého kraje, později v dalších částech republiky. Mohli bychom jej uskutečnit podle zájmu již v závěru měsíce. Dejte prosím vědět.
-
V úvodu na nás čeká článek "Onás , ale bez nás (a zákeřně) " předsedy ČMMJ Ing. Jiřího Janoty. Vrací se k "přílepkové " novelizaci zákona o myslivosti (ZOM) bez předchozí diskuze. Doufá, že avizovaná ministerská novela ZOM , která bude předložena do připomínkového řízení do konce roku, uvede ustanovení změněná přílepkem do akceptovatelného stavu. K tomuto pláči bych se rád zeptal: " Co dělala ČMMJ od března 2017 , kdy jsme se společně dohodli na zpracování koncepce české myslivosti , a na které nebylo prstem hnuto (v mezidobí jsme se připomněli) ?
-
Další článek "Přílepkové vzrušení" přináší rozbor novely ZOM. Sepsal jej šéfredaktor Kasina. Připouští porážku, závěrem věří v uklidnění emocí a odstartování seriózní debaty.
-
Zajímavou podrobnou analýzu růstu stavů spárkaté zvěře v Evropě přináší článek "STAVY ZVĚŘE Jak to vlastně (ne)funguje" autorů Ježka a Kušty z České zemědělské univerzity v Praze na str. 10-15. Úvodem dokumentují růst početnosti spárkaté zvěře. Zde konstatují, že v ČR nežije více této zvěře než v ostatních zemích střední Evropy. Současně se od nich ČR neliší ani trendem vývoje, který je v posledních desetiletích lineárně rostoucí. Dlouhodobě nejvíce zvěře se loví v SRN, na 1000 ha asi o 50 ks býložravé spárkaté více než u nás. V Německu tedy žije i více zvěře. Dále se autoři zabývají jednotlivými vlivy na rostoucí populace zvěře. Připouštějí druhové strategie a s nimi související autoregulační principy, které dosud dokonale neznáme. Vyrozuměl jsem z nich , že tu jde jako ostatně v celé přírodě o úpornou obranu živočichů i rostlin před člověkem. Závěrem této části se autoři uzavírají : " není to náhodou tak, že čím více střílíme, tím jenom podporujeme populace ještě k většímu růstu? " Selským rozumem tušíme, že na tom něco je ! Pokud jde o antropogenní vlivy - vlivy člověka, vše se svádí na myslivce, ovšem ten je pouhým nástrojem vlastníka pozemku. To my v LČR dobře víme ! Závěr článku pro nás nevyznívá příliš optimisticky. Autoři docházejí k závěru, že příjmy vlastníka (u nás pronajímatele) z myslivosti mohou v podmínkách lesa zdecimovaného kůrovcovou kalamitou konkurovat příjmům z lesa , které ještě v roce 2016 činily v LČR to 4153 Kč/ha, v r. 2017 3100 a v loňském roce pouhých 59 Kč/ha ! Vlastníci pozemků budou chtít kompenzovat ztrátu z lesnické činnosti příjmy z myslivosti. Ovšem tady si k tomu ještě důrazně řekneme své !
-
Dobami lovu v širších souvislostech se na str. 34- 36 zabývají autoři Horálek, Ježek a Faltus.
-
Závěrem bych Vás upozornil na dva články s tématikou expanze vlka : "O hledání Kompromisu" autora Tomáše Havrlanta na str.40-41 a "Statisícové škody po útoku vlků na Broumovsku" - rozhovor s chovatelkou ovcí Monikou Menčíkovou, doplněný fotografiemi vlky roztrhaných zvířat na str. 42 - 43.