Vážení přátelé,

zatímco zmíněný požár snad i díky dešti dohořívá,

náš boj se znovu rozhořívá.

Jsem rád, že na otázku vznesenou minulý týden mohu odpovědět kladně !

Ano, v pondělí jsme obdrželi z Kanceláře veřejného ochránce práv - ombudsmana dlouho očekávané

Závěrečné stanovisko s návrhem opatření k nápravě ve věci nájmu honiteb, jejichž držitelem jsou Lesy České republiky , s.p.

Poznámka: Ve stručnosti jej budu dále nazývat zkráceně Závěrečné stanovisko.

Navazuje na předchozí Zprávu o šetření postupu Ministerstva zemědělství ve věci nájmu honiteb, jejichž držitelem jsou LČR.

Tuto zprávu během roku Kancelář ombudsmana projednávala s MZe a výsledkem je výše uvedené stanovisko.

Zpracovatelka stanovisko velmi pečlivě připravila a z naší strany k němu není co dodat. Podle jejích slov pan JUDr. Křeček celou kauzu po celou dobu pozorně sledoval.

Jde o první státní orgán, který se s naší věcí zodpovědně zabýval, proto jsem jménem Svazu panu ombudsmanovi i zpracovatelce s vděčností poděkoval.

Přátelé, Závěrečným stanoviskem dostáváme do rukou účinný nástroj, který nám jistě pomůže dosáhnout svého !

Nyní Vás  ním ve stručnosti seznámím s jeho 4 kapitolami celkem na sedmi stranách

Skutečným zájemcům - příznivcům, ochotným bojovat za navržená opatření jej s radostí poskytnu celé. Zpracovatelka všude uvádí odkazy na zdroje informací.

Ombudsman vychází z našich požadavků. Přesto je zvýrazňuji poznámkami kurzívou.

Úvodem konstatuje, že jde o záležitost, která si zaslouží pozornost.

• Závěry šetření – zde ombudsman došel k závěru, že se ministerstvo mělo záležitostmi, na které jsme poukazovali , zabývat aktivněji a analyzovat podrobněji předestřenou problematiku. Je tím povinno ze zákona č.2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státnmí správy ČR.

• Vyjádření Mze. Tehdejší ministr Ing.Miroslav Toman, CSc. argumentoval nám známým způsobem, to znamená naším malým počtem, dále že nemůže zvýhodňovat jakýkoli subjekt před jiným, že LČR musí postupovat s péčí řádného hospodáře (což tedy vidíme..),transparentně a nediskriminačně. Problém přijímání nových členů do MS vidí spíše než ve vysokém nájemném ve vnitřních pravidlech spolků a poměrů, které tam vládnou. Díky vyhodnocení mysliveckého záměru, který má ve výběrovém řízení váhu 30% je prý zaručena řádná péče o honitbu a zvěř. Podle něho by zvýhodnění nájemce pouze z titulu spolku nepřineslo kýžený účinek, jelikož by poté zakládal spolky kdokoliv. Danou problematiku je podle ministra nutné řešit komplexně (čemuž jsme se přece nebránili), nikoli pouhým cenovým zvýhodněním MS. Pokud jde o rozpočet MS, argumentoval tím, že některé MS dokáží pokrýt výši nájemného příjmy z myslivosti, zejména poplatkovým lovem. Ve věci nájemních smluv LČR uvedl, že jejich změny Lesy neakceptují z důvodu zachování rovného přístupu ke všem nájemcům (o právu na přiměřenou slevu nájemného podle občanského zákoníku jako by nevěděl). Závěrem rekapituluje podíl spolků na nájmu honiteb. U LČR je to necelá polovina. Hovoří, že v celostátním měřítku je podíl spolků drtivý, ovšem v rámci jednání bylo dne 7.2.22 doplněno, že tento podíl činí 66% (3821 honiteb z celkového počtu 5786). Drtivý podíl to tedy není ! I tak pan ministr tvrdil, že tímpádem není v ČR spolková myslivost ohrožena ..

• Závěrečné hodnocení. Ombudsman zde připomíná definici myslivosti podle §2 ZOM jako soubor činností v přírodě a spolkovou činnost, která směřuje k udržení tradic, jež jsou součástí českého národního kulturního dědictví. Uvádí, že zřejmě ubývá osob, které se sdružují v mysliveckých spolcích. Usuzuje tak i z klesající členské základny ČMMJ (tento úsudek může být jistě zatížen určitou chybou, ovšem je nepochybné, že základní “kmen” členské základny ČMMJ stále tvoří spolkoví myslivci). Zpracovatelka stanoviska však dále uvádí, že podle důvodové zprávy k ZOM měla myslivecká sdružení ještě v roce 1992 v nájmu 80% honiteb v ČR, zatímco v roce 2021 to bylo pouhých 66%. Z uvedeného dospívá k názoru, že počet mysliveckých spolků hospodařících v pronajatých honitbách postupem času klesá a spolková činnost se ocitá v ohrožení, popř. k němu minimálně směřuje. Kapitola dále pojednává o samotném nájemném. Konstatuje, že značnou roli při pronájmech sehrála finanční nabídka , takže tenkdo na to neměl, měl zkrátka smůlu. Mnohá MS přišla o výkon práva myslivosti a zvýšil se podíl nájemců z řad fyzických osob či osob takto spolčených. Tzv.”lidové myslivosti” bylo definitivně odzvoněno. V případě LČR se nájemné zvyšuje. Hodnocení zde odkazuje na výsledky výběrových řízení na pronájem 366 honiteb podniku k 3.6.2013 v závislosti na výši kauce. Stručně řečeno: Čím nižší kauce , tím s větší pravděpodobností a větším násobkem bude nájemné zvýšeno. Raději Vás nebudu dále děsit. Autorka pokračuje tím, že s dosavadní korespondence nevyplývá, že by Mze podniklo nějaké kroky s cílem výrazněji přispět k ochraně a podpoře spolkové myslivecké činnosti. Také státní podnik podle zákona provozuje podnikatelskou činnost i za účelem plnění společenských a dalších zájmů státu. Měl by proto přispívat k podpoře myslivosti a tradic a zvyků s ní spojených jako významného společenského zájmu. Na základě shromážděných materiálů však ombudsman nenabyl dojem, že by tomu tak bylo (zde by se asi vymlouvali na sponzoring ČMMJ). A to zejména proto, že kritéria výběrového řízení nastavená LČR jsou velmi úzce zaměřena na výši nabídnutého nájemného. Mze by se mělo jako ústřední orgán státní správy myslivosti a lesnictví zasadit o to , aby LČR k výše zmíněné podpoře přispívaly a aby se tyto aspekty odrazily v podmínkách VŘ. Určitou formu podpory by bylo možné spatřovat např. V tom, že výše nájemného by vycházela z charakteru honitby a druhu lovné zvěře v ní. To celou dobu požadujeme. Hodnocení dále rozebírá tolik Lesy omílanou ”péči řádného hospodáře”. O tom by se měla vést diskuze, zda jde čistě o finanční stránku věci, nebo zda je možné přihlédnout i k jiným aspektům, majícím vliv na majetek, se kterým s.p. hospodaří. Kůrovcová kalamita odpověděla za nás ! Ombudsman proto navrhuje do ZOM zakotvit podrobnější pravidla VŘ. Čím konkrétněji by ZOM nastavoval podmínky pro VŘ, tím menší pochybnosti by panovaly při výkladu oné “péče řádného hospodáře. Současnou právní úpravu VŘ je nutné podrobit revizi. Pravidla VŘ nemohou být pro MS likvidační. Mze mělo být více proaktivní a mělo se více zaměřit na problémy, na které jsme v dopisech poukazovali.

• Opatření k nápravě. Ombudsman navrhuje Ministerstvu zemědělství, aby přistoupilo k revizi současného ZOM na úseku pronájmu honiteb s ohledem na náš podnět. S ohledem na snižování počtu mysliveckých spolků jako nájemců v honitbách žádá o zhodnocení, zda je současným ZOM dostatečně podporována a chráněna spolková myslivost. Žádá, aby jej Mze seznámilo se svým názorem na změnu právní úpravy k ochraně spolkové myslivosti v honitbách, jejichž držitelem jsou LČR. Požaduje, aby Mze případnou změnu právní úpravy blíže popsalo. V opačném případě žádá o podrobné zdůvodnění, proč ke změně právní úpravy nechce přistoupit.

  Přestože nebyla otázka slevy nájemného předmětem šetření, ombudsman by uvítal také vyjádření v této věci, jak ve vazbě na smouvu o nájmu honitby , tak zda by tento institut (právo na slevu) šlo zahrnout do ZOM (například pokud v honitbě vede hojně bvyužívaná cyklostezka nebo je plánovaná rozsáhlejší těžba). Prosí o vyjádření, zda Mze instruuje LČR, jak mají v otázce slevy postupovat.

Závěrečné stanovisko zasílá ombudsman Ministerstvu zemědělství a žádá, zda provedlo navržená opatření k nápravě. Odpověď očekává v prodloužené lhůtě do 90 dnů . Pokud Mze nepřijme navržená opatření k nápravě nebo provedená opatření ombudsman nebude považovat za dostatečná, vyrozumí vládu, případně může o svých zjištěních informovat veřejnost včetně sdělení osob oprávněných jednat jménem Mze.

Brno, 25.července 2022

Přátelé, podporujme toto stanovisko dopisy Ministerstvu zemědělství a příspěvky v mysliveckých a lesnických médiích !

Věřte, že se nám naše snaha o udržitelnou spolkovou myslivost v LČR podaří ku prospěchu lesa, zvěře i venkova !