Co přinesl 15. týden 2019
-
V pondělí 80. dubna jsem obdržel zprávu od Ing. Jiřího Havrlanta, předního aktivisty v boji proti šíření vlka v ČR, činitele Svazu chovatelů ovcí a koz, z.s. (SCHOK) , starosty Vernéřovic. Poděkoval za naši podporu a poslal nám prezentaci z Konference SCHOK v Koutech minulou sobotu 6.4. 2019 Vlci v našich stádech , aktuální vývoj v Evropě.
Vyčerpávající informaci najdete na:
-
Oficiálních stránkách obce Vernéřovice
-
Kliknete na Menu
-
Kliknete na poslední řádek Kausa vlk
Tam najdete všechny informace a shrnující prezentaci Vlci v našich stádech.
Promiňte prosím, přímý odkaz zde se mi nepodařilo aktivizovat.
3. Z jiných zdrojů:
Silvarium.cz
Honzo, co je považováno za hlavní příčinu obrovské kůrovcové kalamity, která postihla naše lesy?
Příčin je více, ale pokud se budeme bavit o těch hlavních, tak jsou to klimatické výkyvy v podobě extrémně suchého a teplého počasí posledních let. …..
Jaký dopad to na ně mělo?
Sucho a teplo oslabilo stromy do té doby nepředstavitelným způsobem, a to nejen smrky, ale i borovice, duby, v podstatě všechny dřeviny.....
Samozřejmě, že existují dlouhodobé předpovědi, které ukazují na změny klimatu, ale žádná z nich nepočítala s takovým teplotním a srážkovým výkyvem, který u nás nastal v posledních třech letech.
A co reakce sektoru lesního hospodářství? Objevuje se kritika, že sektor zareagoval se zpožděním a neefektivně…
Je možné, že sektor by dokázal zareagovat lépe a rychleji, než jsme svědky, ale základním předpokladem je, aby varování bral vážně stát a vytvořil k reakci podmínky.
Na Slovensku je situace s kůrovcovou kalamitou ještě horší než u nás, ale tamní výhodou oproti nám je menší zastoupení smrku v lesích,...
Můžeš na základě svých zkušeností s projektem Kurovcovamapa.cz popsat aktuální situaci v České republice?
Třetinu území republiky, která je nejvíce zasažená, již všichni dobře znají – jde o severní Moravu, velkou část Olomouckého kraje a jií smrkových porostů na nejperspektivnějších stanovištích, zjednodušeně řečeno ve vyšších nadmořských výškách.
Jaká je prognóza pro letošní rok? Co když bude zase teplotně abnormální jako ty tři předchozí?
Pro letošní rok existují různé prognózy, které se poměrně významně liší, nicméně i Ministerstvo zemědělství pracuje s odhadem 30 až 50 milionů krychlových metrů kůrovcem napadeného dříví...
Občas vzniká chybná představa, že kůrovec se šíří z určitých regionů do zbytku republiky. Tak to ale rozhodně není...
Co by mohlo vývoj kalamity zpomalit?
Dlouhodobě se doufalo v chladné a deštivé počasí. Bohužel v některých případech se více doufalo než pracovalo...
Sníh sice napadl, ale data ukazují, že kromě horských poloh nebylo srážek tolik, aby se vláhový deficit doplnil.
V průběhu března došlo k úpravám lesnické legislativy ve smyslu jejího zjednodušení, aby bylo možné proti kůrovci efektivněji zasahovat. Jak tyto změny hodnotíš?
Je potřeba si uvědomit, že příslušná legislativa, která vznikala v devadesátých letech, nepočítala s tím, co se u nás stalo v posledních třech letech....
Jaká opatření by měla přijít?
Přístup k ochraně lesa se během kalamity musí měnit, za současné situace musí být úplně jiný, než jsme byli zvyklí po desítky let...
S velkou pravděpodobností zůstane v letošním roce v našich lesích stát několik milionů krychlových metrů nezpracovaného kůrovcového dříví....
A jak to vidíš s obnovou lesa?
Z hlediska obnovy nás situace staví do naprosto nových podmínek, bude třeba zalesnit desítky tisíc hektarů kalamitních holin. Snahou bude v co největší míře využívat přirozenou obnovu, a to jak na kalamitních plochách, tak pod uschlými porosty....
To je bohužel pravda. Téměř jediným zdrojem financování lesního hospodářství a všeho, co se v lese děje, jsou tržby za dříví...
A to vše se děje v době, kdy u nás máme historicky nejvyšší stavy spárkaté zvěře. Na základě historických zkušeností z podobných, i když mnohem menších kalamit v minulosti dokážeme předpovědět, co se bude dít na pasekách, které se za pár let stanou mlazinami či zabuřenělými plochami s bujnou sukcesí a vynikajícími krytovými a potravními možnostmi pro zvěř…
Čím dál tím více vlastníkům lesů je jasné, že škody působené zvěří budou limitujícím faktorem obnovy lesů, a to i kolegům, kteří dříve tuto problematiku příliš nezmiňovali. Dnes si to opravdu většina lesníků začíná plně uvědomovat a vidí, jaký je to obrovský problém. Nedostatek financí na obnovu bude znamenat snahu o maximální využití přirozené obnovy lesa, která je nejlevnější. Bude to ale možné za vysokých stavů spárkaté zvěře? Za současné ekonomické situace nebudou peníze na ochranu porostů. Náklady na oplocení hektaru pozemku vycházejí na přibližně 30 tisíc korun. Náklady na ošetření nátěrem činí 10 tisíc korun na hektar. Odhady plochy lesů zdevastovaných kůrovcem nebo suchem hovoří o 50 tisících hektarech za rok 2018. Lze tedy logicky očekávat, že vlastníci lesů budou muset tlačit na redukci stavů zvěře a na úhradu škod působených zvěří. Rozhodně více než dnes.
Lze to interpretovat i tak, že tam, kde se dalo dosud ohledně škod působených zvěří přimhouřit oko a domluvit se, to dnes kvůli ekonomické situaci nebude možné?
Ano, to je reálné. Ekonomika dotlačí vlastníky lesa k tomu, že situaci z minulosti, kdy škody působené zvěří mohli tolerovat, protože lesní hospodářství nebylo pod takovým tlakem, si nyní nebudou moci dovolit. Ekonomický tlak na vlastníky bude v konečném důsledku velmi pravděpodobně znamenat i tlak na myslivost, zejména s ohledem na minimalizaci škod působených zvěří. S tím musejí uživatelé honiteb počítat. I když stát podpoří obnovu lesů, nelze spoléhat na to, že by mohl tolerovat významnější poškození obnovených ploch zvěří.
O tomto problému se ví, ale pokud je mi známo, zatím se stavy zvěře a nutností omezení škod zvěří v kontextu obnovy kalamitních ploch nikdo relevantně nezabývá. Natož pak očekávatelnými dopady na myslivost.
Protože dokážeme předpovědět, jaká situace nastane na rozsáhlých kalamitních holinách po zalesnění nebo přirozené sukcesi a obsazení těchto ploch zvěří, měla by se již dnes provádět příslušná opatření, která by v budoucnu umožnila lov zvěře. Mám na mysli například vytváření dostatečně širokých průseků, které usnadní střelbu. Pokud dojde k zapojení velkoplošných mlazin, zvěř z nich bude velmi obtížné dostat…
V diskusi o jednom z opatření obecné povahy se objevila myšlenka, že by na kalamitních plochách větších než dva hektary měly vzniknout nezalesněné plochy o šíři pět metrů, které by měly sloužit k lovu zvěře, a jsou diskutována i další opatření pro zjednodušení lovu. Tím, že na severní Moravě již několik let dochází k obnově kalamitních ploch, bude toto území určitým testem pro lesníky a myslivce, jak hledat rovnováhu mezi stavy zvěře a obnovou lesních porostů.
Na houby se nebude moci chodit i proto, že do části lesů bude muset být podle mého názoru z bezpečnostních důvodů zakázán vstup. Takové opatření lze očekávat, neboť pokud necháme v porostu stát kůrovcové souše, tak nikdo z vlastníků lesů nebude chtít pustit do těchto ploch veřejnost, protože oni nesou riziko za případné úrazy. To, že veřejnost nebude moci chodit na houby, je ale to nejmenší. Musíme si uvědomit vliv kalamity na ekologické funkce lesa, například zadržování vody. Lesy fungují jako klimatizační jednotka – snižují teplotu. To vše jsou věci, na které bude mít kalamita vliv, a jestliže již dnes bojujeme se suchem, tak obrovské kalamitní plochy můžou situaci ještě významně zhoršovat. Zároveň zvyšují riziko přívalových povodní. Obrovskou hrozbou je napadení porostů poblíž vodních nádrží, kdy nejde jen o to, že se do nádrží začne splavovat humus z půdy, ale může být narušena stabilita břehů. Rizik je spousta a je zřejmé, že současné dopady sucha a kalamity již nejsou jen problémem vlastníků lesa a lesníků, ale celé společnosti.
Lze se poučit z následků imisních kalamit v 80. letech, kdy došlo v Krušných horách k velkoplošnému odlesnění a následné obnově lesa, přičemž zvěř v těchto oblastech patří k zásadním faktorům obnovy lesa? V současnosti se v této oblasti se stejnověkými porosty vysázenými po imisní kalamitě loví nejvíce jelení zvěře v republice.
Dnes jsme v jiné situaci. Byť šlo v Krušných horách o obrovské plochy, dalo by se říci, že byly koncentrované na jedno území. V současnosti jsou kůrovcovou kalamitou zasaženy čtyři kraje, přičemž v případě dvou až tří jde o postižení poloviny rozlohy lesů. Lze předpokládat, že zvěř se po odlesnění uchýlí do míst, kde bude mít kryt. Tam bude působit škody a pak se vrátí na obnovené plochy. Tam, kde zvěře není tolik, dojde v pro ni ideálním krytovém a potravním prostředí k jejímu namnožení. Proto bychom dnes měli dělat vše, co je v našich silách, aby k tomu nedošlo. Současně bych se ale ještě vrátil k tomu, o čem jsme mluvili před chvílí. Pokud vlastníci lesů a lesníci budou tvrdě vymáhat náhrady za škody způsobené zvěří, mohlo by to mít devastující dopady nejen na současné uživatele honiteb, ale na celý systém myslivosti. Proto bych očekával konstruktivní přístup obou stran. Nedovedu si představit, že za situace, kdy by v některých oblastech republiky došlo k plošnému vypovídání smluv o nájmu honiteb ze strany uživatelů, budou vlastníci lesů schopni řešit myslivost ve své režii. Nebudou. Je potřeba, aby si obě strany uvědomily závažnost situace a snažily se společně hledat řešení.
Vlastníci lesů se neobejdou bez myslivců, což však platí i naopak.
Jakou roli by měl mít za dané situace stát?
Jsem zastáncem toho, aby stát zasahoval do dění občanů a podnikání co nejméně, ale ve chvíli, kdy situace dosáhne rozměrů, které překračují jednotlivé rezorty a ohrožují celou společnost, už zde nikdo jiný než stát, kdo může něco efektivně udělat, není. A to platí jak pro kůrovcovou kalamitu, tak do značné míry i pro myslivost. Ta chvíle nastala a stát je tím, kdo musí začít konat a vytvořit podmínky pro zpomalení kůrovcové kalamity, ale i pro obnovu lesa včetně nového přístupu ke škodám působeným zvěří. Myslivce by měl objektivně informovat o změnách, které nutně přijdou. Stejným způsobem by měla působit na své členy Českomoravská myslivecká jednota a připravit je na budoucnost, která nebude pro všechny, kdo jsou přímo či nepřímo závislí na lesích, jednoduchá. Obecně se domnívám, že řešení obnovy kalamitních ploch a s tím související přístup ke zvěři musejí aktivně řešit lesníci společně s myslivci. Pokud totiž zvolíme strategii „ono to nějak dopadne“, může se nám velmi lehce stát, že na řešení ztratíme vliv. A obávám se, že neodborná řešení nemusejí být přínosná pro les ani pro zvěř…
Děkuji za rozhovor.
David Vaca
Vážení přátelé, děkuji Vám za pozornost,
za týden na shledanou, "Myslivosti a Lovu zdar !"
JZ