Vážení myslivci našich spolků Čech, Moravy i Slezska, přátelé přírody, srdečně Vás zdravím.
1. Boj za zlepšení postavení MS v LČR

• V diskuzi jak dál se v úterý ozval pan Ing. Josef Zezula z MS Vidovy. Přimlouvá se za pokračování jednání s ministrem zemědělství : "Já si stále myslím, že jedině ministr zemědělství nám může pomoct, protože ministerstvo je zřizovatelem a tam je jediná možnost a navíc na přednášce o AMP ve Zlíně se v krátkosti

  zmínil o nájmech od LČR. To je můj názor, nemusí být pravdivý, ale je můj a také více lidí v mém okolí."

• Děkuji panu Zezulovi  za jeho názor. Jak víme, poslední dopis od nás  ministr patrně nečetl; odpověď podle všeho psal úředník, který vedle známých frází  opět  poukázal na naši málo početnou členskou základnu..
• Souhlasím s tím, že bude nutné pana ministra stále bombardovat  spravedlivými požadavky, ovšem         musíme být  početně silnější!
• Doslova jako na zavolanou v tomto směru  došla včera večer  zpráva z mysliveckého spolku na Karlovarsku:
  
  Vaši nabídku jsem přednesl na Výroční schůzi MS. Spolek se usnesl podpořit Vámi započatou aktivitu vstupem do Svazu. Nebudu popisovat naši současnou situaci, protože jste ji sám výstižně popsal ve Vašem dopise. Já bych za naše spolkové členy mohl jenom doplnit o další kroky jimiž statní podnik LČR uplatňuje svá práva pronajímatele (nesmyslně vysoký plán odstřelu  zvěře, který je  možný splnit jen "tužkou" ale i  mnoho dalších). Plně se ztotožňujeme s Vašimi názory a pohledy na danou problematiku. Vyplněnou přihlášku do Svazu a členský příspěvek pošlu dodatečně.
  "České myslivosti zdar !"
  
  Jednatel

• Děkujeme, páni myslivci  a srdečně Vás vítáme v našem kruhu statečných !
• Přátelé, nedá se nic dělat , musíme se teď soustředit právě na rozšíření našich řad. V nejbližší době se na Vás budu obracet s tipy na oslovení kolegů ve Vašich regionech. Nabídnu i formulaci dopisu.
• Pokud  se naše "tlupa " dále rozroste, budeme moci konkrétněji uvažovat o vytvoření společných podpůrných fondů a programů.
• I za současné situace je Svaz připraven postavit se za každého svého člena.
• Sami vidíte, že ČMMJ na úrovni centra  se nyní zabývá hlavně sama sebou. I když je její význam v zachování tradiční české myslivosti nesporný, v našem směru se neangažuje ani angažovat nebude. Volba generálního partnera  hovoří za vše. O to více si vážím šéfredaktora Myslivosti pana Kasiny , který nám uveřejnil  článek a  pana Horálka který jej vhodně doplnil. Ve Světě myslivosti naše reakce na článek bývalého  úsekového ředitele LČR Lidického podle všeho  už nevyjde.

2. Vnitřní život Svazu

• Placení členských příspěvků 2018 - beze změn.
• S panem RYSEM  jsme probírali  problém, který  jej trápí již přes rok. Coby myslivecká stráž vystřelil za zákonem stanovených podmínek na volně pobíhajícího psa v honitbě. Případ je zcela v kompetenci orgánu státní správy myslivosti, ovšem"montuje" se do něj kdekdo mimo působnost. Doufejme, že skončí  i tak dobře. Tady si člověk znovu uvědomí, jak důležitý je postoj příslušného úředníka SSM k  myslivosti, k výkonu funkce mysliveckého hospodáře a stráže. Lidí s pochopením bohužel ubývá , zato  přibývá důležitých alibistů  či osob  pasivních.

• Ministr zemědělství zvažuje omezit pohyb lidí v přírodě

  Chování zvěře se mění. Druhy žijící v českých lesích začínají být aktivní v noci, ve dne se jim nedostává klidu, a proto mají problémy s přijímáním potravy i trávením. Bylo by tedy pro ně vhodné zavést klidové zóny. Ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO) by potřebu klidu pro zvěř chtěl řešit v novele mysliveckého zákona.

  Český turista nebo houbař považuje volný vstup do lesa za samozřejmé právo. V uplynulých letech člověk okupoval přírodu natolik, že se kvůli tomu mění chování zvěře. Druhy žijící v českých lesích začínají být aktivní v noci, ve dne se jim nedostává klidu, a proto mají obtíže s přijímáním potravy i trávením. Nejčastěji se to týká jelenů, srnců, daňků nebo muflonů. Podle myslivců je to dlouhodobý problém. Začal se jím ovšem zabývat i ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO).

• Lesníci nestíhají po loňských i letošních polomech odklízet kalamitní dřevo
• Kalamitní dřevo popadané už na podzim měli lesníci zpracovat do konce března. To ale nebylo v některých oblastech možné stihnout kvůli dalším vichřicím nebo sněhu. Lesníci by tak měli kalamitní dříví odklidit jako každý rok nejpozději do konce května. Na horách a ve výše položených místech to může být až do konce června. I tak se ale obávají, že dalšímu obrovskému množení kůrovce, jinak známého jako lýkožrout smrkový, nezabrání. Nejhůř jsou na tom oblasti střední Moravy a Jeseníků. Chybí pracovní síly, posily ze zahraničí nedorazily...